Zbořme mýty o plastu
a vraťme se k jeho
správnému vnímání.
Edukativní portál Replastuj.cz nabízí fakta, data, novinky i výsledky analýz a studií (nejen) o plastových obalech a plastech obecně, jejich recyklaci, správném zacházení a ekologickém využití v nejrůznějších oblastech života.
Věříme, že dobře uchopené a pochopené plastové obaly
jsou pro přírodu i člověka stále tím nejpříznivějším řešením.
4 zásady
cirkulární ekonomiky
aneb jak efektivně využívat zdroje v domácnostech i ve firmách

Snižování

Opětovné použití

Recyklace

Nahrazení
Pravda o plastech
Role plastů se od jejich prvního použití v průmyslu změnila a jejich význam
v různých oblastech je dnes již nezpochybnitelný.
Seznamte se s nejzajímavějšími fakty o plastech a jejich recyklaci, která
rozšiřuje možnosti jejich ekologického využití v dnešním světě.
Životní prostředí
Pouze 1,5 % ropy vytěžené na celém světě se používá k výrobě plastových obalů.
Plasty tvoří jen 19% z celkového vyprodukovaného odpadu v Evropě.
Plastové obaly zanechávají menší ekologickou stopu než kovové
nebo skleněné obaly.
Z důvodu nižších energetických výdajů je při výrobě PET lahví vypouštěno méně uhlíku než při výrobě skleněných lahví.
Plast je velmi lehký, a proto se při přepravě vypouští méně uhlíkových emisí než při přepravě jiných obalových materiálů.
80 % plastových odpadů ve světových oceánech pochází z pevniny, především z rozvojových zemí, které nemají komplexní systém sběru odpadu.
Plastové obaly nepřispívají ke znečištění oceánů primárními mikroplasty. Naopak, čím více plastových obalů je správně likvidováno a recyklováno, tím nižší je podíl sekundárních mikroplastů.
Primárními zdroji mikroplastů jsou dnes syntetické textilie (35 %), opotřebení pneumatik automobilů (28 %) a městský prach (24 %). Více konkrétních dat týkajících se podílu jednotlivých mikroplastů na znečištění oceánů najdete zde.
Každý člověk v EU za sebou zanechá zhruba 8,4 tun uhlíkových emisí ročně. Obaly představují pouze zlomek uhlíkových emisí ve srovnání s dopravou, energií a potravinami – konkrétně 0,6 %!
Při spalování plastů se využívá energie, kterou obsahují. Spalování je proto v případě plastů, které již nelze recyklovat, vhodnější než skládkování odpadu.
Zajímavost: Jen jeden zpáteční let z Vídně na Mallorku vypustí tolik uhlíku, jako používání plastových obalů po dobu přibližně jedenácti let!
Udržitelnost
Plasty lze velmi efektivně recyklovat. rPET lahve lze recyklovat donekonečna.
Plastové lahve lze opakovaně plnit.
Od roku 1991 se obaly vyrobené z plastu staly v průměru o 25 % lehčí, například díky lepším materiálovým vlastnostem, pokrokům ve výrobní technologii a designu. Což vede jen v západní Evropě k ročnímu poklesu o téměř 6,2 milionů tun plastů.
Zajímavost: Kontaminovanou vodu lze vyčistit v průhledných PET lahvích pomocí UV záření. Toto jednoduché řešení může pomoci lidem žijícím v oblastech, kde čistá pitná voda není dostupná.
Zdraví
Plastové obaly chrání kvalitu a čerstvost potravin, a tím i zdraví lidí.
Plasty jsou nenahraditelným materiálem i ve zdravotnictví. Důvodem je především jejich sterilita a zdravotní nezávadnost. Uvádí se, že plasty tvoří téměř 50 % spotřebovaného materiálu ve zdravotnictví.
Z plastu jsou vyrobené injekční stříkačky, netkané textilie, sáčky a další obaly. Plastové díly najdeme také ve zdravotnických přístrojích a strojích na výrobu léků. Zubní implantáty, kloubní náhrady i kontaktní čočky jsou taktéžvyrobené z plastů.
Zajímavost: Nezabalená salátová okurka vydrží čerstvá 3 dny, okurka zabalená v plastové fólii až 20 dní.
Design, móda, zábava
Plasty mají i jedinečné estetické vlastnosti, díky kterým přináší lidem nejen užitek, ale i radost.
Z plastů se vyrábí nábytek, oblečení a různé bytové i módní doplňky či šperky.
Historie plastu
Od samotného vynálezu plastů, přes jejich výzkum a užití,
až k současné vizi udržitelné budoucnosti.
plastů. Již v roce 1531 benediktinský kněz Wolfgang Seidel z Augsburgu zjistil, že z vychlazeného odtučněného sýra lze vyrobit pevnou hmotu. Dlouhým postupem, při kterém se sýr zahříval, se nakonec vytvořila umělá rohovina neboli kasein. Materiál ztvrdl a dal se použít k výrobě nápojového náčiní, šperků a forem.
V roce 1860 se zpracováním přírodního kaučuku zabýval další vynálezce Alexander Parks. Pracoval s nitrátem celulózy a objevil nový materiál, který lze použít v pevném, poddajném i tekutém stavu. Dá se opracovat jako kov nástrojem a vyrazit do požadovaného tvaru. Jeho nový materiál byl považován za první a originální plast. Kolem roku 1884 bylo vyvinuto první syntetické vlákno. To byl první krok k době plastové.
Na počátku 20. století dosáhli chemici stavu, kdy dokázali vyrábět plasty i z uměle vyrobených surovin. To byl druhý krok do doby plastové. Ve stejné době pracoval Leo Hendrik Baekeland na reakci fenolu s formaldehydem. Cílem bylo použít tyto dvě látky k výrobě izolačního materiálu pro elektrické kabely. Po pěti letech výzkumu se mu konečně podařilo vyvinout tlakovou nádobu, kterou nazval bakelizér, v níž vyráběl nerozpustné kondenzační produkty z fenolů a formaldehydu. Bakelit byl na rozdíl od termoplastické směsi prvním tepelně odolným plastem. Mohl by se používat jako izolátor pro vysokonapěťové kabely, jako patice pro žárovky, jako materiál pro kryty gramofonů, a dokonce i pro zubní kartáčky. Bakelit byl vědecky prvním plně syntetickým materiálem lidstva. Nikdo však nedokázal vysvětlit, jak vznikla stabilní kombinace fenolu a formaldehydu.
Plasty jsou jen jednou z podskupin polymerů, což je široký pojem, který lze použít pro označení jakéhokoli plastu, ale i několika dalších přirozeně se vyskytujících organických sloučenin. Dokonce i naše vlastní DNA se skládá z polymerů. Jedním z prvních materiálů vyrobených z polymerů bylo akrylátové sklo, známé spíše jako plexisklo.
V roce 1940 se na trhu objevil nylon. Mnoho lidí už nechtělo nosit bavlnu, ale dávali přednost oblečení z moderních syntetických vláken. V obchodních domech se neustále objevovaly nové výrobky.
Objev polyethylentereftalátu učinila počátkem 30. let dvacátého století firma DuPont. První patenty na jeho výrobu podali roku 1941 pánové J. R. Whinfield a J. T. Dickson z textilní firmy Calico Printer’s v britském Manchesteru. V 50. letech se z PET začala vyrábět potravinářská fólie pod obchodním názvem Mylar, ale sama PET lahev byla patentována až roku 1973.
Kolem roku 1956 se začaly masově vyrábět různé materiály, z nichž se dnes vyrábí většina plastových výrobků, například obaly od margarínu, ubrousky, potravinářské fólie, sportovní oblečení, lepicí pásky nebo pytle na odpadky.
V následujících letech došlo v Americe ke změně pohledu na přínos plastů, jež přestaly být vnímány jednoznačně pozitivně.
Revoluci ve využívání PETu přineslo vytvoření PET lahve. Komerčního využití se v některých vyspělých zemích dočkala teprve začátkem 80. let. Společnost Coca-Cola dokonce začala používat první plastové lahve až roku 1991.
V České republice se PET lahve objevily až po pádu železné opony, kdy se v nich prodávaly „luxusnější“ dovozové nápoje. Teprve v roce 1994 se na českém trhu objevila první domácí PET lahev s vodou Aquila. V podobném období začala do plastových lahví své nápoje stáčet i Mattoni.
Plastový odpad se stal environmentálním problémem díky plastovým výrobkům na jedno použití, které v životním prostředí vydrží takřka navždy. Pověst plastů dále utrpěla kvůli rostoucím obavám z jejich potenciální hrozby pro lidské zdraví.
Po celém světě je patrný trend snižování objemu plastových obalů. Postupně od roku 1991 se staly obaly z plastu v průměru o 25 % lehčí, například díky lepším materiálovým vlastnostem, pokrokům ve výrobní technologii a designu. Tyto optimalizace vedou v západní Evropě k poklesu o téměř 6,2 milionu tun plastu ročně.
V roce 1990 vyvinula společnost ALPLA, světový lídr ve výrobě plastových obalů, první zrecyklovanou PET lahev. Směrnice na využívání rPET se neustále zpřísňují a v budoucnu by některé plastové výrobky mohly obsahovat až 100 % rPETu. Do roku 2025 musí každá PET lahev obsahovat alespoň 25 % recyklátu a do roku 2030 ještě o pět procentních bodů více.
Svůj udržitelný přístup deklarují i výrobci plastových obalů. Vítězem soutěže Obal roku 2020 pro ČR a SR a Obal roku – World Star 2021 se stala společnost ALPLA, která představila inovativní řešení rPET lahve na vodu. Snížením hrdla a hmotnosti uzávěru i celé lahve ušetří 37 % vstupního rPET materiálu a sníží roční uhlíkovou stopu z výroby a distribuce o 25 %.
Partnerem projektu „replastuj“ je společnost ALPLA, významný světový výrobce plastových obalů. Hlavními cíli společnosti jsou udržitelnost a maximální podpora recyklace plastů, které podpoří efektivní cirkulární ekonomiku. Promítá je nejen
do svých pravidelných výrobních inovací, ale i při šíření osvěty o plastech
a správném nakládání s nimi.