Vraťme se ZPĚT
k lahvi PET

V roce 1860 se zpracováním přírodního kaučuku zabýval další vynálezce Alexander Parks. Pracoval s nitrátem celulózy a objevil nový materiál, který lze použít v pevném, poddajném i tekutém stavu. Dá se opracovat jako kov nástrojem a vyrazit do požadovaného tvaru. Jeho nový materiál byl považován za první a originální plast. Kolem roku 1884 bylo vyvinuto první syntetické vlákno. To byl první krok k době plastové.

Na počátku 20. století dosáhli chemici stavu, kdy dokázali vyrábět plasty i z uměle vyrobených surovin. To byl druhý krok do doby plastové. Ve stejné době pracoval Leo Hendrik Baekeland na reakci fenolu s formaldehydem. Cílem bylo použít tyto dvě látky k výrobě izolačního materiálu pro elektrické kabely. Po pěti letech výzkumu se mu konečně podařilo vyvinout tlakovou nádobu, kterou nazval bakelizér, v níž vyráběl nerozpustné kondenzační produkty z fenolů a formaldehydu. Bakelit byl na rozdíl od termoplastické směsi prvním tepelně odolným plastem. Mohl by se používat jako izolátor pro vysokonapěťové kabely, jako patice pro žárovky, jako materiál pro kryty gramofonů, a dokonce i pro zubní kartáčky. Bakelit byl vědecky prvním plně syntetickým materiálem lidstva. Nikdo však nedokázal vysvětlit, jak vznikla stabilní kombinace fenolu a formaldehydu.

Plasty jsou jen jednou z podskupin polymerů, což je široký pojem, který lze použít pro označení jakéhokoli plastu, ale i několika dalších přirozeně se vyskytujících organických sloučenin. Dokonce i naše vlastní DNA se skládá z polymerů. Jedním z prvních materiálů vyrobených z polymerů bylo akrylátové sklo, známé spíše jako plexisklo.

V roce 1940 se na trhu objevil nylon. Mnoho lidí už nechtělo nosit bavlnu, ale dávali přednost oblečení z moderních syntetických vláken. V obchodních domech se neustále objevovaly nové výrobky.

Objev polyethylentereftalátu učinila počátkem 30. let dvacátého století firma DuPont. První patenty na jeho výrobu podali roku 1941 pánové J. R. Whinfield a J. T. Dickson z textilní firmy Calico Printer’s v britském Manchesteru. V 50. letech se z PET začala vyrábět potravinářská fólie pod obchodním názvem Mylar, ale sama PET lahev byla patentována až roku 1973.

Kolem roku 1956 se začaly masově vyrábět různé materiály, z nichž se dnes vyrábí většina plastových výrobků, například obaly od margarínu, ubrousky, potravinářské fólie, sportovní oblečení, lepicí pásky nebo pytle na odpadky.

V následujících letech došlo v Americe ke změně pohledu na přínos plastů, jež přestaly být vnímány jednoznačně pozitivně.

Revoluci ve využívání PETu přineslo vytvoření PET lahve. Komerčního využití se v některých vyspělých zemích dočkala teprve začátkem 80. let. Společnost Coca-Cola dokonce začala používat první plastové lahve až roku 1991.

V České republice se PET lahve objevily až po pádu železné opony, kdy se v nich prodávaly „luxusnější“ dovozové nápoje. Teprve v roce 1994 se na českém trhu objevila první domácí PET lahev s vodou Aquila. V podobném období začala do plastových lahví své nápoje stáčet i Mattoni.

Plastový odpad se stal environmentálním problémem díky plastovým výrobkům na jedno použití, které v životním prostředí vydrží takřka navždy. Pověst plastů dále utrpěla kvůli rostoucím obavám z jejich potenciální hrozby pro lidské zdraví.

Po celém světě je patrný trend snižování objemu plastových obalů. Postupně od roku 1991 se staly obaly z plastu v průměru o 25 % lehčí, například díky lepším materiálovým vlastnostem, pokrokům ve výrobní technologii a designu. Tyto optimalizace vedou v západní Evropě k poklesu o téměř 6,2 milionu tun plastu ročně.

V roce 1990 vyvinula společnost ALPLA, světový lídr ve výrobě plastových obalů, první zrecyklovanou PET lahev. Směrnice na využívání rPET se neustále zpřísňují a v budoucnu by některé plastové výrobky mohly obsahovat až 100 % rPETu. Do roku 2025 musí každá PET lahev obsahovat alespoň 25 % recyklátu a do roku 2030 ještě o pět procentních bodů více.

Svůj udržitelný přístup deklarují i výrobci plastových obalů. Vítězem soutěže Obal roku 2020 pro ČR a SR a Obal roku – World Star 2021 se stala společnost ALPLA, která představila inovativní řešení rPET lahve na vodu. Snížením hrdla a hmotnosti uzávěru i celé lahve ušetří 37 % vstupního rPET materiálu a sníží roční uhlíkovou stopu z výroby a distribuce o 25 %.