Efektivní recyklace dává smysl

O recyklaci a plastovém odpadu jsme si povídali s odborníkem na slovo vzatým. Petr Balner působil několik let jako ředitel oddělení controllingu a analýz ve společnosti Eko-kom a této problematice se jako konzultant věnuje dodnes. 

Co je to vlastně plastový odpad?

Pod pojmem plastový odpad, si běžný občan představuje primárně plastové odpady, které vznikají v domácnosti, jako jsou plastové obaly či poškozené plastové výrobky a třídíme je do žlutých kontejnerů. Velkou část plastového odpadu ale představuje odpad z výrob a zpracování plastů, plastové obaly sloužící k přepravě a skladování výrobků, plastové odpady vznikající ve stavebnictví, výrobě a zpracování elektrických zařízení, automobilovém průmyslu až po plastové odpady ze zdravotnictví.

Druhá skupina odpadů produkovaných především ve výrobní a obchodní sféře má díky své jednodruhovosti a známému složení dobrý potenciál pro recyklaci, který je také využíván. Naopak recyklace zdravotnických plastových odpadů ve větším měřítku je za současných technologických řešeních nereálná.

Jaká je dnes situace s plastovým odpadem v ČR? Kolik ho vysbíráme a vytřídíme?

Nejpřesnější data o míře sběru a recyklaci komunálních odpadů má systém EKO-KOM, který provozuje celorepublikový systém třídění, recyklaci a využití obalového odpadu a spolupracuje na jeho rozvoji a provozu mimo jiné s téměř všemi obcemi ČR. 

V období let 2017-2020 meziročně přibývalo cca 1 kg vytříděného plastového odpadu na občana v posledním období let 2020-2022 je dynamika růstu poloviční cca 0,5 kg/rok na občana. 

Z dat EKO-KOM vyplývá, že v roce 2022 průměrný občan vytřídil 17,2 kg plastového odpadu. 
Výrazně se liší vytříděné množství na obyvatele ve vztahu k velikosti obce. S rostoucí velikostí se snižuje vytříděné množství na jednoho občana.

Vysoká míra sběru a dotřídění plastového odpadu je zásadním předpokladem pro zajištění jeho recyklace.

Jaká jsou nejproblematičtější místa při recyklaci odpadu?

Nehovořil bych o problémech, ale o výzvách ke zlepšení v celém cyklu nakládání s plastovými odpady.

První výzvou je maximalizace vytřídění využitelných plastů. Potenciál růstu je především v lokalitách rodinných domů, kde je možno díky sběru dům od domu dosáhnout téměř 100% vytřídění plastů.

Výzvou je také stimulace poptávky po výrobcích s obsahem recyklátu. Nová evropská legislativa zavádí povinný obsah recyklátu v nápojových lahvích a do budoucna také v dalších plastových výrobcích. Poptávka však může být také stimulována ze strany odběratelů, kteří se budou chovat zodpovědně k životnímu prostředí a využívat recykláty dobrovolně.

Rozvoj technologií úpravy odpadů a jejich recyklace s cílem produkovat vysoce kvalitní recykláty, které nebudou zhoršovat kvalitu vyráběných produktů. Jedná se především o vyšší automatizaci s cílem vysoké kvality vytřídění požadovaných plastů na třídících linkách, ale také vývoj technologií a receptur recyklace.

Jak jsme na tom s recyklací plastového odpadu v ČR?

Jak jsem již uváděl výše, recyklace průmyslových a výrobních plastových odpadů probíhá bez povšimnutí veřejnosti již dlouhou dobu a velmi efektivně – jednodruhové materiály mají v rámci recyklace vysokou hodnotu. 

V rámci recyklace vytříděných plastových odpadů z tříděného sběru se daří velmi dobře recyklovat PET lahve, a to jak od nápojů, ale také mléka, olejů atd. Další komoditou, která se velmi dobře recykluje, jsou čiré LDPE folie. Třetí významnou skupinou jsou tvrdé plasty, mezi něž řadíme především HDPE obaly např. od drogerie. Méně se již daří třídit a recyklovat barevné folie, kelímkovinu z PP, PS, a to díky schopnosti rozpoznat tyto materiály na manuálních dotřiďovacích linkách, kterých je v ČR okolo 120. Automatizované linky s využitím technologií na principu NIR INFRARED to dokážou. 

Existují u nás nějaké zajímavé projekty, které efektivně řeší recyklaci plastů?

Ano, tato doba je ve znamení technologických změn.

V ČR byly postaveny tři moderní dotřiďovací linky, které umožňují dotřídění plastů dle polymerů na základě technologie NIR INFRARED. Díky těmto technologiím je dosahováno vysoké kvality produkovaných druhotných surovin pro následnou recyklaci.

Objevují se pilotní projekty pyrolýzy plastů s cílem produkce oleje a jeho následným využitím v petrochemickém průmyslu.

Obecně lze sledovat dva trendy vývoje recyklačních technologií plastů. První jsou technologie zaměřené na mechanickou recyklaci plastů a produkci regranulátů či výrobku ze směsných plastů. S ohledem na požadavky využití recyklátů ve výrobcích určených pro styk s potravinami jsou vyvíjeny technologie chemické recyklace s cílem produkce polymeru v kvalitě tzv. virgin materiálu.

Co by podle vás pomohlo lepší recyklaci plastů?

Primárně je to poptávka zákazníků po výrobcích s obsahem recyklátu (recyklované rPET lahve apod). Dále ekonomická výhodnost využití recyklátů ve srovnání s primárním materiálem a zvýšení produkce kvalitní druhotné suroviny, čemuž výrazně napomůže rozvoj automatizovaných technologií dotřídění plastových odpadů. Podlimitní množství kvalitní druhotné suroviny je mnohdy hendikepem pro výstavbu efektivních technologií recyklace s vazbou na produkci konkurenceschopných výrobků, tak aby uspokojila množstevní požadavky výrobců/obchodníků. 

Jaké jsou podle Vašeho názoru nejefektivnější cesty recyklace.

Efektivní recyklace je ta, která dává smysl a přináší environmentální benefity (úspory) ve srovnání s výrobou z primárních surovin. Recyklace za každou cenu může být z dlouhodobého hlediska spíše rizikem, např. s ohledem na snížení životnosti výrobků a podobně. V některých případech může být energetické využití či využití v rámci petrochemického průmyslu smysluplnější.

Jak problematiku plastového odpadu řeší v zahraničí? 

Jde hlavně o snahu eliminovat produkci multimateriálových plastových výrobků a obalů. Lepší je zde také identifikovatelnost plastových odpadů v rámci procesu jejich dotřídění na druhotnou surovinu a dokonalejší technologie dotřídění a recyklace. Dál je v zahraničí také rozvoj chemické recyklace.

Jakou zemi byste v této souvislosti uvedl jako příklad dobré praxe?

Obecně bych uvedl skandinávské země, které efektivně řeší problematiku využití komunálních odpadu a plastových odpadů v kombinací recyklace a energetického využití


Petr Balner působí jako nezávislý expert v oblasti odpadového hospodářství, pod značkou "IdeaWaySolution". Věnuje se poradenství výrobním firmám a podílí se mimo jiné na rozvoji recyklačních technologií v oblasti plastů. Ve volném čase aktivně včelaří, cestuje a sportuje. 

Prohlédněte si také

Hrou k udržitelnému chování

Hrou k udržitelnému chování

Vše, co jste chtěli vědět o mikroplastech, ale báli jste se zeptat…

Vše, co jste chtěli vědět o mikroplastech, ale báli jste se zeptat…