Škola jako základní zdroj informací o životním prostředí
Lenka Hrnčířová a Alena Janková se kontinuálně věnují tomu, aby žáci základních škol, na kterých pracují, získali základní informace o tématu ochrany životního prostředí a souvisejících tématech. Jak se jim to daří, na co se soustředí a jaká je odezva ze strany jejich studentů? To nám prozradily v tomto rozhovoru.
Ekologické výchově se na vaší škole věnujete již řadu let, jaká témata považujete za aktuální?
AJ: Všechna témata mají svoji váhu a důležitost. Na naší škole jsme se začali před 18 lety věnovat třídění a recyklaci odpadu a také životnímu prostředí uvnitř (chov mazlíčků, vermikompostování a péče o školní květiny) i vně školy (arboretum nahosemenných rostlin, založení a údržba trvalkového záhonu). V současné době se ve velké míře věnujeme klimatu a klimatické změně.
LH: Za aktuální témata považuji klimatické změny, ochranu životní prostředí, odpady – hlavně správné třídění, recyklaci a předcházení vzniku odpadů, šetření vodou, surovinami, elektrickou energií, potravinami a globální vzdělávání.
Mění se aktuálnost témat pro výuku v čase?
AJ: Ano, mění se a vyvíjí. Snažíme se i věnovat ekologické dopravě do školy (omezení dopravních prostředků, využití kol a koloběžek).
LH: V naší škole máme každý rok jiné zaměření, a tomu se věnujeme nejvíce. Letos to jsou klimatické změny.
Jaká forma výuky se Vám osvědčuje nejvíce?
AJ: Projektová a zážitková výuka. Internet, videa, materiály z webových stránek Recyklohraní.
LH: Nejoblíbenější metodou je úvodní výklad s prezentací, s krátkým filmem, pak diskuze s žáky, zpracování různých pracovních listů nebo projektů.
Jsou pro žáky environmentální témata aktuální? Stane se, že se o ně sami aktivně zajímají?
AJ: Ano, ale jen pro malou skupinu žáků se studijními předpoklady, kteří se pak podílí na projektových soutěžích.
LH: Žáků, kteří se o environmentální témata aktivně zajímají, je jen několik. Pracují v kroužku, ve kterém vytváří projekty, připravují se na Biologickou olympiádu, podílejí se na plnění úkolů Recyklohraní, připravují osvětové akce pro žáky 1. stupně. Také se podílejí na různých aktivitách v rámci fairtradových škol.
O která témata se v tomto případě jedná?
AJ: Jsou to témata, která úzce souvisí se životem člověka a jeho udržitelností. Ze zapojených projektů to bylo vermikompostování, recyklace odpadů, znovuvyužití odpadu a klimatická změna.
LH: Jedná se o témata, která se týkají buď přímo jich, nebo jsou pro ně zajímavá, či důležitá. Před několika lety jsme se hodně věnovali problematice potravin a jejich plýtvání. Navštívili jsme Národní potravinovou banku v Praze a pak jsme pro ni zorganizovali humanitární sbírku. V minulém školním roce jsme se zaměřili na vodu a z globálního vzdělávání na rostliny pěstované na fairtradových farmách. Letos se zaměříme na klimatické změny. V rámci Recyklohraní jsme začali plnit 1. úkol Po stopách Plýtvaka šatního, který se stal pro žáky velice zajímavý. Začali vytvářet projekty a ze staršího oblečení modernější. Opakovaně se účastníme dvou akcí v rámci fairtradových škol – Férová snídaně a Výstava na stromech.
Jaké informační zdroje nebo pomůcky využíváte nejčastěji?
AJ: Moc hezky zpracované jsou výukové materiály Ekoabecedy. Využíváme je ve výuce a také v rámci tradičního osvětového Dne jara.
LH: Velmi často využívám výukové materiály z Ekoabecedy nebo z úkolů v rámci Recyklohraní. V rámci globálního vzdělávání opakovaně pracuji s materiály a připravenými lekcemi z webových stránek Fairtrade Česko a Slovensko. Plníme tak podmínky pro uchování titulu Fairtradová škola.
Je podle Vás škola pro žáky nejčastějším zdrojem informací a environmentální osvěty?
AJ: Ano, škola je hlavním zdrojem informací a enviromentální osvěty. Doporučené zdroje na internetu z této problematice, včetně nabízených materiálů ze stránek z Recyklohraní.
LH: V našem malém městě určitě ano. O různých akcích z oblasti EVVO (Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta), které naše škola uskutečnila, je veřejnost informována prostřednictvím místních novin Týnecký zpravodaj nebo na našich webových stránkách v části Ekologie ve škole.
Uvítala byste větší podporu ze strany ministerstva, zřizovatele apod., nebo je podle vás dostačující?
AJ: Ano, uvítala bych možnost finančně dotovaných exkurzí a možnosti získání určité finanční částky na naši tradiční akci s názvem Den jara, která probíhá každý rok první jarní sobotu a je pořádána žáky naší školy.
LH: Určitě by se hodila finanční podpora na exkurze s environmentálním zaměřením.
Co vnímáte jako překážky pro ekologickou výchovu na základních školách?
AJ: Málo volného času.
LH: Nevnímám žádné překážky. Jsem ráda, že mohu přispět ke zlepšení znalostí o různých problémech v oblasti EVVO, ale hlavně ke zlepšení postojů a chování našich žáků ve vztahu k životního prostředí.
Lenka Hrnčířová je učitelka a koordinátorka EVVO na Základní škole v Týnci nad Labem.
Alena Janková pracuje jako učitelka na Základní škole Habrmanova v Hradci Králové.