Češi při nákupu potravin fandí sezónnosti a českým farmářům
Sezónnost, jasný původ od konkrétního farmáře a stoprocentní výroba v České republice jsou hlavními kritérii, které česká veřejnost zohledňuje při nákupu potravin. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Perfect Crowd pro Replastuj.cz, který detailně zmapoval chování spotřebitelů při výběru potravin, jejich pohled na obalové materiály i nastupující trend tzv. regenerativního zemědělství, za jehož produkty si je polovina lidí připravena připlatit.
Sezónnost, lokální původ a znalost farmáře hraje prim
Při nákupu potravin hraje pro 71 % tuzemských spotřebitelů zásadní roli sezónnost. Češi raději sáhnou po produktech českého původu (67 %) a významný vliv má i to, když vědí, od kterého konkrétního farmáře či producenta z jejich okolí výrobek pochází (65 %). Tyto informace se zároveň chtějí dočíst na obalech. Příběh daného producenta nebo farmy však na obalech neočekávají (uvítalo by jej pouze 12 % dotázaných).
Kromě těchto vítaných informací na obalech považuje veřejnost jako nutný základ složení, datum spotřeby a název výrobku. Dále původ, výživové hodnoty nebo informace o alergenech. Pro 44 % lidí je důležitá i certifikace, jako je bio, regionální produkt či potvrzení kvality. Přestože nejčastěji rozhoduje cena, pokud kupující váhá mezi dvěma produkty za stejnou cenu, třetina lidí zvolí ten s uvedeným certifikátem. Pro více než pětinu Čechů (22 %) však nemají žádný význam, stejně jako vizuální zobrazení či fotografie produktu.
Plast vadí u čerstvého pečiva a zeleniny, vede papír
Obalové materiály ovlivňují nákupní rozhodování u 3 z 10 Čechů, velmi silný vliv však mají pouze pro minimum lidí (3 %). Pohled na plasty se dramaticky liší podle typu potraviny. Plastový obal lidem nejvíce vadí u čerstvého zboží – u ovoce, zeleniny nebo pečiva (kolem 60 %). Naopak nejtolerantnější jsou spotřebitelé k plastu u jogurtů, kde jim překáží nejméně.
Jako nejpřijatelnější alternativu k plastu vnímají Češi papírové nebo kartonové obaly (58 %). V závěsu se drží vratné, znovupoužitelné (44 %) nebo skleněné (41 %) varianty. Na samém chvostu preferencí skončily kovové obaly, například plechovky (18 %).
„Regenerativní“ budoucnost: Češi chtějí dotace pro šetrné farmáře
Povědomí o pojmu regenerativní zemědělství – tedy přístupu, který se snaží aktivně obnovovat půdu, ekosystémy a biodiverzitu, v Česku roste, ale stále je zde velký prostor pro šíření osvěty. Více než polovina populace (53 %) deklaruje, že o regenerativním zemědělství již slyšela, avšak pouze 12 % dotázaných si je jisto, že přesně ví, co znamená.
Lidé si s regenerativním zemědělstvím nejčastěji spojují:
- přirozené hnojení (44 %),
- pestré střídání plodin (39 %),
- hospodaření šetrné k životnímu prostředí (38 %),
- zlepšování schopnosti půdy zadržovat vodu (38 %).
Naopak do povědomí se zatím příliš nedostaly pilíře jako omezování či úplné vynechání orby nebo ukládání uhlíku do půdy, které si s regenerativním zemědělstvím spojuje jen 12 % lidí. Integraci hospodářských zvířat do celého systému si uvědomuje 19 % dotázaných.
Veřejnost však tento směr vnímá jako klíčový pro budoucnost. Celé dvě třetiny Čechů (66 %) souhlasí s tím, aby stát regenerativní zemědělství finančně podporoval například pomocí dotací. Odpůrců státní podpory je v populaci pouhá desetina.
Desetina Čechů už dnes potraviny z regenerativního zemědělství vědomě nakupuje a dalších 39 % respondentů potvrdilo, že by si za ně bylo ochotno připlatit. Celkem tak polovina lidí vnímá v tomto šetrném způsobu hospodaření jasnou hodnotu, za kterou stojí za to vydat finanční prostředky navíc. Zbylých 30 % lidí prozatím zvolilo odpověď „nevím“, což je jen další ukazatel, že je zde prostor k další osvětě a zvyšování povědomí o tomto tématu.
#udržitelnost #regenerativnízemědělství #ekologie
