PPWR: Nová pravidla obalů

Od února 2025 vstoupilo v platnost nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), jehož první konkrétní pravidla začnou platit již teď v srpnu 2026. Co přesně tato regulace přináší pro výrobce, e-shopy i běžné spotřebitele? Skončí definitivně minišampony v hotelech, zbytečně velké krabice a plastové sáčky? V rozhovoru pro Replastuj.cz vysvětluje riaditelka Obalového institutu SYBA Iva Werbynská, proč PPWR není jen „válkou proti plastům“, jak se změní naše nákupy a kde všude dává smysl opakované použití obalů.

Co se skrývá pod zkratkou PPWR a proč by téma mělo zajímat i širokou veřejnost?

PPWR je evropské nařízení o obalech a obalových odpadech. Vstoupilo v platnost 11. února 2025 a některá jeho ustanovení se začnou používat od 12. srpna 2026. Další povinnosti budou nabíhat postupně v následujících letech.

Není to pouze předpis o odpadech ani „zákon proti plastům“. Vztahuje se na obaly ze všech materiálů a řeší celý jejich životní cyklus – od chemického složení a množství použitého materiálu přes recyklovatelnost a obsah recyklátu až po opakované použití, značení a nakládání s obalem po spotřebování výrobku.

Veřejnosti se týká proto, že téměř každý výrobek se k nám dostává v nějakém obalu. Změny postupně uvidíme v obchodech, restauracích, hotelech i zásilkách z e-shopů. Neznamená to však, že se 12. srpna 2026 přes noc vymění všechny obaly. Nejviditelnější změny přijdou postupně, zejména v letech 2028 až 2030.

V čem je PPWR tak revoluční, že se o něm teď mluví v celém obalovém průmyslu a mění pravidla hry pro všechny státy?

Slovo „revoluční“ bych používala opatrně. PPWR nepřináší jeden dramatický zákaz, ale zásadně přestavuje celý systém odpovědnosti za obaly.

Dosavadní evropská směrnice byla do značné míry převáděna do národních zákonů. PPWR je nařízení, takže platí přímo a má více sjednotit pravidla na evropském trhu. Obal se zároveň začíná posuzovat podobně jako regulovaný výrobek. Výrobce musí vědět, z čeho je obal vyroben, proč používá právě takové množství materiálu, zda splňuje legislativní požadavky a kdo za něj nese odpovědnost. Součástí systému budou technická dokumentace a EU prohlášení o shodě.

Nařízení zasahuje také do chemického složení obalů. Omezuje například obsah PFAS v obalech určených pro styk s potravinami a zachovává limity pro některé těžké kovy. Pro firmy proto nejde jen o nový symbol na obalu, ale o změnu vývoje, nákupu, výroby i práce s dodavatelskými daty.

Pomůže nařízení skutečně tomu, abychom kolem sebe viděli méně pohozených odpadků nebo jde jen o byrokratický nástroj?

PPWR má potenciál množství obalových odpadů reálně snížit. Členské státy mají omezit obalový odpad na obyvatele proti roku 2018 o 5 % do roku 2030, o 10 % do roku 2035 a o 15 % do roku 2040. Přidávají se požadavky na minimalizaci obalů, recyklovatelnost, využívání recyklovaných plastů nebo účinnější sběr nápojových obalů.

Samotné nařízení ale nikoho nepřiměje, aby přestal vyhazovat plechovky v lese. Littering souvisí také s chováním lidí, dostupností sběrné infrastruktury, kontrolou a vymáháním pravidel. PPWR může vytvořit lepší podmínky, ale výsledek bude záviset na tom, jak budou pravidla zaváděna v jednotlivých státech. Špatně provedená legislativa může skutečně skončit hlavně další administrativou.

Jak se změní naše nákupy

S jakými minišampony, sáčky a dalšími obaly bude konec?

Od roku 2030 mají být zakázány vybrané formáty jednorázových plastových obalů. V ubytovacích zařízeních půjde například o malé lahvičky šamponů, sprchových gelů a dalších kosmetických či hygienických výrobků do 50 mililitrů, případně do 100 gramů u pevných výrobků. Nahradit je mohou doplňované dávkovače.

V restauracích a provozovnách rychlého občerstvení se omezení dotkne jednorázových plastových obalů na jídlo a nápoje konzumované přímo na místě a také jednotlivých porcí omáček, cukru, smetany či koření. Existují však výjimky, například pro jídlo prodávané s sebou nebo případy, kdy je jednotlivé balení nutné z hygienických důvodů.

Nezmizí tedy všechny malé sáčky ani všechny jednorázové obaly. Přesnější je říct, že postupně skončí ty formáty, u nichž lze stejnou službu rozumně zajistit bez jednorázového plastu.

Jak PPWR zatočí s „přefouknutými“ balíky z e-shopů?

PPWR zavádí pro skupinové, přepravní a e-commerce obaly maximálně padesátiprocentní podíl prázdného prostoru. Výplně, jako jsou vzduchové polštářky, pěna nebo nastříhaný papír, se přitom počítají jako prázdný prostor. Nestačí tedy vložit do příliš velké krabice více výplně a tvrdit, že je využitá.

Požadavek se začne používat nejdříve od roku 2030, přičemž jeho přesný nástup závisí také na přijetí evropské metodiky výpočtu. E-shopy budou potřebovat více velikostí obalů, lepší balicí technologie a kvalitnější práci s daty o rozměrech výrobků.

Pořád ale platí, že obal musí výrobek bezpečně doručit. Rozbitý výrobek a jeho opakovaná doprava mohou mít výrazně větší dopad než několik gramů ušetřeného materiálu.

Budeme si muset nosit vlastní síťovky na každý kousek zeleniny?

Nebudeme. Od roku 2030 se má omezit jednorázové plastové balení předem zabaleného čerstvého ovoce a zeleniny do 1,5 kilogramu. To ale automaticky neznamená, že všechny produkty budou prodávány volně nebo že si zákazník musí přinést vlastní obal.

Počítá se s výjimkami tam, kde obal brání ztrátě vody, poškození, oxidaci nebo mikrobiologickému riziku. Typickým příkladem složitého rozhodování je okurka zabalená v tenké fólii. Na první pohled obal vypadá zbytečně, ale může výrazně prodloužit její životnost. Pokud bychom kvůli odstranění několika gramů plastu vyhazovali více potravin, ekologický přínos by byl sporný.

Budoucnost jménem opakované použití

Jak by mělo opakované používání obalů fungovat v praxi?

Nebude existovat jeden univerzální model. U kávy může jít o vlastní hrnek, vratný kelímek se zálohou nebo systém sdílených obalů mezi více provozovnami. Od února 2027 mají podniky prodávající jídlo a nápoje s sebou umožnit zákazníkovi použít vlastní nádobu bez příplatku. Od února 2028 mají nabídnout také variantu v opakovaně použitelném obalu.

V e-commerce mohou fungovat vratné přepravky nebo obálky, zejména v uzavřených systémech s pravidelnými zákazníky. PPWR ale nenařizuje, aby každý e-shop posílal zboží ve vratné krabici.

Reuse dává smysl pouze tehdy, když se obal skutečně mnohokrát vrátí. Pokud se většina obalů ztratí nebo se vozí na velké vzdálenosti kvůli jedinému dalšímu použití, může být správně navržený jednorázový recyklovatelný obal lepším řešením.

Jak do PPWR zapadá zálohování PET lahví a plechovek? Je to jediná správná cesta?

PPWR požaduje, aby členské státy do roku 2029 dosahovaly devadesátiprocentního odděleného sběru jednorázových plastových nápojových lahví a kovových nápojových obalů do tří litrů. Hlavním předpokládaným nástrojem je zálohový systém. Výjimku mohou získat státy, které už v roce 2026 překročí osmdesátiprocentní sběr a předloží věrohodný plán, jak se dostanou na 90 %.

Zálohování umí zajistit velmi čistý materiál pro další recyklaci a omezit odhazování nápojových obalů. Není ale jedinou správnou cestou pro všechny obaly. Má své náklady, vyžaduje automaty, logistiku a může zasáhnout do existujícího systému třídění. Pro papír, sklo, fólie nebo průmyslové obaly budou vhodná jiná řešení. Zálohování je účinný nástroj pro konkrétní proud obalů, nikoli univerzální odpověď na celý problém.

PPWR z hlediska byznysu

Jsou čeští výrobci zoufalí, nebo PPWR berou jako inovační výzvu?

Obojí, podle toho, jak brzy se začali připravovat. Řada kvalitních výrobců už dlouho pracuje s odlehčováním obalů, recyklovanými materiály, recyklovatelnými konstrukcemi nebo systémy opakovaného použití. Pro ně je PPWR příležitostí získat náskok.

Největší frustraci dnes nezpůsobuje samotná myšlenka udržitelnějších obalů, ale právní nejistota, pozdě přijímané prováděcí akty a obtížné získávání dat v dodavatelském řetězci.

Největší chyba by byla začít bezmyšlenkovitě nahrazovat každý plast papírem. Inovativní obal není ten, který pouze vypadá ekologicky. Musí současně chránit výrobek, splnit hygienické a bezpečnostní požadavky, fungovat v logistice a být skutečně recyklovatelný v praxi.

Jak se změní obalový design?

Obalový design už dávno není jen kreslení hezkých krabiček. Je to kombinace materiálového inženýrství, chemie, potravinářství, konstrukce, grafického a průmyslového designu, logistiky, dat a legislativy. Tuto disciplínu nazýváme design for recycling.

Zájemcům o studium obalového designu bych doporučila vybudovat si hluboký základ alespoň v jedné technické oblasti a k němu přidat schopnost chápat celý životní cyklus výrobku. Právě konflikt mezi minimálním množstvím obalu a maximální ochranou potraviny patří k nejtěžším a nejzajímavějším úkolům.

Perspektivu tento obor určitě má. Obaly nezmizí, ale budou na ně kladeny mnohem vyšší nároky. Firmy proto budou potřebovat lidi, kteří dokážou spojit technickou funkčnost, ekologii, ekonomiku a legislativu.

Rychlý pohled do roku 2030

Budou chipsy v plně kompostovatelném sáčku?

Spíše ne jako běžný standard. Kompostovatelnost není automaticky ekologičtější a bez funkčního sběru a průmyslového kompostování může být jen marketingovým tvrzením. U chipsů je navíc potřeba velmi dobrá bariéra proti kyslíku, vlhkosti a mastnotě. Pravděpodobnější jsou vysoce bariérové obaly navržené pro recyklaci.

Budou mít všechny e-shopy jednotné vratné obaly?

Ne. Vratné obaly budou fungovat hlavně v uzavřených systémech s častými nákupy a dobře organizovaným vracením. Vedle nich zůstanou správně dimenzované jednorázové recyklovatelné obaly.

Zmizí úplně jednorázové kelímky na kávu?

Nezmizí, ale ztratí dnešní téměř monopolní postavení. Zákazník bude mít snazší možnost použít vlastní hrnek nebo si vybrat vratný kelímek. Jednorázová varianta však v některých situacích zůstane.

Co je pro Vás osobně „nejhloupější“ obal?

Nejhloupější není konkrétní materiál, ale obal, který nepřináší žádnou skutečnou funkci. Typickým příkladem je malý a odolný výrobek vložený do velkého plastového blistru, následně do papírové krabičky a nakonec ještě do dalšího přepravního obalu – pouze proto, aby na regálu nebo při rozbalování působil větší.

Každá vrstva by měla mít jasný důvod: ochranu, hygienu, logistiku, informace nebo prodloužení životnosti výrobku. Pokud několik vrstev pouze opakuje stejnou funkci, platíme za přepravu a likvidaci prázdného prostoru.

#udržitelnost #recyklace #littering

Ing. Iva Werbynská

Výkonná ředitelka Obnovitelného a obalového institutu SYBA (Obalový institut SYBA), který sdružuje a zastupuje subjekty působící v obalovém průmyslu v České republice a na Slovensku. Dlouhodobě se věnuje tématům udržitelných obalů, legislativě, inovativním obalovým materiálům a cirkulární ekonomice. Působí také jako odborná lektorka, porotkyně obalových soutěží a konzultantka v oblasti obalového designu a životního cyklu výrobků.