Česko má svůj první EcoCampus

Udržitelnost už dávno není jen doménou ekologických aktivistů – stává se klíčovým tématem i ve světě vzdělávání. Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) jako první v České republice zavádí mezinárodní systém EcoCampus, který má změnit nejen provoz školy, ale i myšlení studentů a zaměstnanců. O tom, proč je propojení environmentálních, sociálních a ekonomických témat pro univerzity zásadní a jaké konkrétní projekty už na VŠE běží, jsme si povídali s Jaroslavem Pašmikem, koordinátorem udržitelnosti na VŠE.

Kdy EcoCampus vznikl a co je jeho náplní?

EcoCampus vznikl zhruba před dvaceti lety. Počátky jsou spojeny s rozvojem Nadace pro environmentální vzdělávání, tedy Foundation for Environmental Education, která rozšířila svůj rámec Ekoškol na vysokoškolské vzdělávání. Tím vznikl základ pro EcoCampus.

V čem je jeho přínos pro vysoké školy?

EcoCampus je navržen tak, aby pomáhal vysokým školám zavádět strukturovaný systém environmentálního managementu. Ale jeho hlavním cílem je přispět ke zvyšování udržitelnosti vysokých škol. Postupně byl totiž rozšířen také o sociální prvky.

Jak to funguje v praxi?

Podle toho, jak intenzivně pracujete a jaké máte výsledky můžete získat několik stupňů ocenění. Chci také říct, že EcoCampus je docela flexibilní a můžete si jej docela dobře přizpůsobit podle charakteru vysoké školy. Systém je rozšířen hlavně v západní Evropě a v Česku jej zavádí jako první naše vysoká škola.

Jaké projekty v rámci EcoCampusu teď realizujete a jaké další jsou v plánu?

EcoCampus jsme začali zavádět počátkem tohoto roku spolu s jeho národním operátorem, kterým je nezisková organizace Tereza. Je pro nás výhodné mít takový systém, který pomůže aktivizovat studenty i zaměstnance a pomůže plnit naši strategii udržitelnosti. O to jde.

Systém je založen na uznávaném průmyslovém standardu ISO, což znamená, že studenti se prakticky seznámí s metodou, která je často základem environmentálního managementu firem. A ještě k tomu budeme mít EcoCampus jako první v Česku a plněním podmínek můžeme získat prestižní ocenění. To je skvělá nabídka.

Jako první jsme zveřejnili výzvu, aby se studenti a zaměstnanci hlásili do nového Eco týmu. Byli jsme překvapeni, jak rychle se nám přihlásilo skoro 80 lidí. Takže jsme místo jednoho týmu vytvořili hned celou organizaci, která má svou strukturu, je navázaná na vedení vysoké školy a její součástí je více než deset tematických týmů, které řeší od energií, klimatu, zdraví, nebo odpadů přes vodu, biodiverzitu či partnerství až po dopravu, komunikaci a finance.

No a jaké projekty v rámci EcoCampusu teď realizujete?

Menší projekty se rozjíždí velmi rychle. V rámci odpadů přišli třeba studenti s návrhem na pilotní vytvoření kompostovací infrastruktury v rámci kolejí VŠE na Jarově. Tam už je tedy v běhu analýza skladby odpadů a na konci jara budou instalovány první kompostéry. Studenti si na to dokonce sehnali malý grant.

Dále prověřujeme možnost instalace až šesti včelích úlů na jedné ze střech našeho hlavního kampusu. Na projekt včely máme mentorku Dagmar Šormovou a jeden skvělý zaměstnanec dokonce daroval tři úly. Nyní hledáme další partnery, kteří by nám se včelami pomohli. Rádi bychom začali ještě letos, ale chceme to dělat odpovědně.

Ovšem cílem prvního pololetí tohoto roku je především zpracovat určitý datový přehled o hlavních environmentálních a sociálních tématech na VŠE. Konsolidujeme tedy s týmem data z energetiky a dopravy, monitorujeme uhlíkovou stopu, zkoumáme prostředí kampusu, pracujeme na komunikaci a podporujeme leadership našich studentů a zaměstnanců. Výsledky sladíme s existující strategií a navrhneme akční plán na druhé pololetí a rok 2026. Ten akční plán pak musí schválit vedení VŠE.

Co se u vás v souvislosti s EcoCampusem aktuálně děje?

Aktivity spojené s udržitelností na VŠE nyní akcelerují. Ale ne vždy to nutně souvisí se zaváděním systému EcoCampus. Jednou z hlavních funkcí vysoké školy je vzdělávat. Naše fakulty teď zahajují několik nových výukových programů s tématem udržitelnosti. Fakulta podnikohospodářská například otevřela magisterský program Management udržitelnosti v češtině a angličtině, Fakulta mezinárodních vztahů otevírá program Udržitelná transformace a evropská konkurenceschopnost, vznikají nové předměty typu udržitelný marketing, HR nebo logistika. Tento rozvoj je klíčový, protože na něm závisí další posun českých firem a dalších organizací. Potřebujeme odborníky s kvalitním vzděláním ve všech aspektech managementu udržitelnosti.

A jak konkrétně VŠE přispívá k udržitelnému provozu školy EcoCampus?

To je zajímavá otázka. Mohli bychom rovnou třeba implementovat normu ISO. Proč tedy jdeme přes EcoCampus? Já myslím, že EcoCampus a spolupráce s neziskovou organizací Tereza nám dává důležitý impuls, protože se stáváme členem určité komunity univerzit a obecně škol, které se hlásí k pěstování udržitelnosti.

Je rozdíl, pokud se rozhodnete interně implementovat normu, a když se stanete součástí živé komunity. I když se normy přidržujete, tak ta druhá možnost vytváří v organizaci úplně jinou dynamiku. O tom svědčí i velikost našeho Eco týmu, která je v rámci českých vysokých škol řekl bych až bezprecedentní.

Podle mého názoru tedy systém EcoCampus přispívá k udržitelnému provozu školy podporou skvělé atmosféry, vytvářením určité naléhavosti, a samozřejmě také vedením samotného procesu plánování a podpory realizace opatření pro udržitelnost, které z toho plánování vychází

Jaká vysoká škola je pro vás v tomto ohledu vzorem a proč?

VŠE je jako jediná škola v Česku držitelkou velmi prestižní akreditace AACSB (Association to Advance Collegiate Schools of Business). Naše inspirace tedy často pochází právě od mezinárodních škol s touto akreditací. Skvěle si například vedou irské a britské univerzity jako Trinity College Dublin a University of Sheffield. Obě mají podobně jako VŠE silné zaměření na ekonomii a management.

Trinity má například ambiciózní plán redukce emisí skleníkových plynů o 51 % do roku 2030. Do stejného roku plánuje významně zlepšit svůj kampus z pohledu biodiverzity, radikálně se to dotýká transformace skoro třetiny jejich pozemků a budov. Plánují také radikálně omezit plýtvání jídlem. Samozřejmé je prodchnutí jejich výuky principy udržitelnosti a vyšší zaměření výzkumu na tuto oblast.   

V Sheffieldu jsou ještě ambicióznější. Na těchto cílech pracují konec konců už od roku 2005. Škola se stane klima neutrální ve svém vlastním provozu již za 5 let a výrazně sníží také emise z dodavatelského řetězce (o 75 % do 2030). Zajímavá jsou jejich partnerství s městem a také celková transparentnost. Detailní akční plán ve všech oblastech včetně sledování jeho plnění mají online.

Ale líbí se nám také univerzity, které jsou nám blíž. Například Leuphana University byla nedávno vyhlášena jako neudržitelnější univerzita v Německu. Na této univerzitě jsem měl možnost studovat. Jejich pragmatická a dlouhodobá snaha o udržitelnost mě velmi ovlivnila a zanechala ve mně dlouhodobý otisk. Už před čtvrt stoletím dali dohromady tým angažovaných lidí a postupně univerzitu doslova transformovali. Jsou opravdu nejdál co se týká vzdělávání pro udržitelnost, ale také provozu. Jsou již léta klima neutrální, tedy jako jedna z prvních univerzit na světě. Zároveň pochopili, že pokud chcete být úspěšní v udržitelnosti, musíte být úspěšní také v mainstreamových indikátorech jako je výzkum, výuka, mezinárodní spolupráce, prostředí kampusu, stav vašich budov a podobně. Tahle univerzita přitom není jednostranně zaměřena na environmentální vědy, ale má také svou byznys fakultu nebo práva. Ale je pravda, že k tomu všemu si zřídila také celou fakultu Udržitelnosti. Tím je také jedinečná. Doporučuji si prostudovat jejich zprávy o udržitelnosti a environmentální reporty.

Proč je podle vás důležité tímto způsobem posilovat téma udržitelnosti na akademické půdě?

Akademická půda nemůže stát stranou. Vzhledem k vědeckému poznání je snaha o udržitelnost v podstatě imperativ. Samozřejmě je ale potřeba vyvažovat snahy o environmentální a sociální udržitelnost také sledováním ekonomických cílů a indikátorů. Snaha o udržitelnost znamená snahu o nastolení určité rovnováhy. Zároveň jde také o etický princip a ohled nejen na potřeby nás samotných, ale také na potřeby našich dětí. Je to jedna z největších výzev naší generace.

Jaroslav Pašmik působí na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde se věnuje tématu udržitelného rozvoje a environmentálního managementu. Stojí za zaváděním systému EcoCampus – komplexního přístupu k udržitelnosti ve vysokoškolském prostředí, který propojuje ekologické standardy s aktivním zapojením studentů i zaměstnanců. Jeho cílem je vytvořit z VŠE lídra v oblasti udržitelného vzdělávání a provozu mezi českými univerzitami.

#udržitelnost #environmentálnívzdělávání #environmentálnímanagement