Když klimatické zákazy nefungují

V boji proti klimatické změně si mnozí z nás představují svět, kde je méně aut, více kol, čistší vzduch a lidé, kteří žijí ekologicky. Ale nová vědecká studie přináší důležité varování: některá přísná klimatická opatření, zvlášť ta ve formě zákazů, mohou mít opačný efekt, než si jejich tvůrci přejí. 

Co studie zkoumala?

Magazín Nature Sustainability publikoval studii vědců z Německa a Dánska, kteří zkoumali názory více než 3 000 německých občanů s cílem zjistit, jak lidé vnímají různá klimatická opatření. Soustředili se hlavně na ta, která omezují jejich životní styl, jako třeba:

• zákaz aut v centrech měst,
• omezení krátkých letů,
• různé další zákazy a příkazy.

Studie nehodnotila jen to, zda lidé chtějí ekologii nebo ne. Spíš šlo o to pochopit, jak „tvrdé“ zákazy ovlivní jejich motivaci chovat se ekologicky. 

Hlavní zjištění: Zákazy mohou snížit ochotu žít ekologicky

Na klimatické zákazy překvapivě reagovala většina lidí negativně, a to i ti, kteří jinak chtějí žít ekologicky. Studie ukázala, že:

• lidé měli o 52 % silnější negativní reakci na klimatická opatření než na opatření proti pandemii covidu-19 – tedy lidi více odrazovalo něco jako zákaz aut ve městě, než když bylo třeba nosit během pandemie roušky či dodržovat jiné hygienické zásady; 
• negativní reakce se objevila i u lidí, kteří by jinak ekologicky žili dobrovolně (např. jezdili na kole nebo třídili odpad);

Důvod? Když je občan „nucen“ měnit chování příkazem nebo zákazem, může to u něj vyvolat odpor, pocit omezení svobody a snížit původní motivaci jednat ekologicky jen proto, že tomu věří. 

Tento jev se v psychologii nazývá „vytěsňovací efekt“ – tedy když vnější tlak (např. zákaz) vytěsní přirozenou chuť dělat něco dobrovolně. 

Co si vědci myslí o vytěsňovacím efektu?

• Zákazy mohou snížit veřejnou podporu pro jiné ekologické kroky, které společnost potřebuje.
• Lidé více přijímají opatření, která neomezují jejich volbu a kde vidí jasný pozitivní výsledek (např. lepší veřejnou dopravu nebo úsporu peněz za energie).
• Například omezení krátkých letů bylo přijímáno lépe než zákaz aut, protože lidé například v Německu vidí silnou železniční alternativu (tedy funkční alternativní řešení). 

Jaký z toho tedy plyne závěr?

Klimatická opatření nemusí být špatná — ale musí být chytře navržena.
Lidé je lépe přijímají, když neomezují jejich svobodu, když doprovázejí konkrétní výhody a když nabízí alternativy místo zákazů. To znamená, že úspěšná politika nemusí být ta nejpřísnější, ale ta, která lidem dává důvod a možnost chtít něco změnit – ne proto, že musí, ale protože to chtějí.

Zdroj: Nature Sustainability, ČT24

#klimatickaopatreni #klima #ekologie