Když obaly začaly prodávat
Barvy, tvary a potisky – jak se lahve, plechovky a další staly z praktických skladovacích nádob komunikačními prostředky.
Obaly mají více funkcí – umožňují přepravu zboží, chrání ho před poškozením a někdy musí udržet zboží čerstvé nebo zachovat určitou vlastnost výrobku. Obal toho však může nabídnout mnohem více – vypadat nestandardně a vytvářet rozpoznatelnost, vysílat sdělení nebo být po použití znovu využitý v jiné podobě. Tak tomu samozřejmě nebylo vždy, ačkoli obalové formy byly v počátcích skutečně označovány štítky, řezbami nebo razítky, aby bylo možné identifikovat obsah a původ, jak ukazuje příklad amfor z klasické doby.
Historická reklama na kapky proti kašli Smith Brothers (rok 1914, veřejná doména).
Progresivní značky posouvají funkci obalu
Obaly se poprvé začaly upravovat na míru zhruba před 150 lety, čímž se z nich stal komunikační prostředek. Trend odlišnosti úzce souvisí se vznikem značek a úspěšnou reklamou. Původně se název a vyobrazení společnosti používaly k potvrzení originality a kvality baleného zboží a k ochraně zboží před paděláním. To se ukázalo být natolik úspěšné, že brzy každá firma začala své výrobky odlišovat jménem. První reklama na obalech se objevila v USA, když bratři Smithové v roce 1866 přidali na své legendární kapky proti kašli vlastní tvář jako záruku pravosti výrobku. Stejný trend pak sledoval i vynálezce kukuřičných lupínků Will Keith Kellogg, který na etikety, krabice a novinové inzeráty přidával svůj podpis jako záruku kvality svého výrobku.
Po názvech pak následovaly slogany, informační texty a první loga, obvykle v podobě abstraktních nápisů. Později se na obalech začaly objevovat ilustrace a reklamní maskoti, například Mr. Clean (nebo Mr. Proper), fialová kráva Milka a Kapitán Iglo, kterého proslavila reklama na mražené rybí prsty. Jedno z prvních log vytvořil americký výrobce sušenek Nabisco v roce 1896 pro své sušenky Uneeda – ilustrovaný obrázek chlapce ve žluté pláštěnce. O rok později poprvé spatřila světlo světa etiketa plechovky, která je slavná dodnes – červenobílá etiketa Campbellovy rajčatové polévky, kterou v roce 1962 učinila nadčasovou hvězda světového pop-artu Andy Warhol.
Ikonická lahev od Coca Coly: Stránka z amerického designového patentu D48, 160, ze 16. listopadu 1915 (veřejná doména).
Zásadní je obalem zaujmout
Litografické tiskové procesy, vícebarevný tisk a další nové techniky umožnily rozšíření výrazových forem a obaly a etikety se staly klíčovým pilířem západní spotřebitelské kultury. Při navrhování obalů společnosti využívaly nejen služeb renomovaných designérů a umělců, ale také nejnovějších poznatků z oblasti psychologie, neurovědy a behaviorálních věd.
Vzhledem k tomu, že na počátku 20. století většina výrobců propagovala své značky a výrobky vizuálně prostřednictvím svých obalů, byl tvar obalu objeven jako jedinečná prodejní nabídka. Šlo o převratnou myšlenku – v dnešní době všichni známe ikonické příklady obalů, jako je lahev Coca-Coly, která byla představena v roce 1914 (ať už byla vyrobena ze skla nebo později z PET), trojúhelníková krabička Toblerone inspirovaná švýcarskými horami, tuba chipsů Pringles, lahev hořko-sladkého likéru Campari navržená italským futuristou Fortunatem Deperem v roce 1932 a lahev ústní vody Odol, která se od roku 1893 prakticky nezměnila. Dalším milníkem v designu obalů byla opakovaně použitelná sklenice Nutella, která mimochodem vyvolala sběratelskou horečku, a stala se proto skutečným prodejním hitem.
Čárové kódy a obaly v digitálním světě
V dnešní době slouží obaly i jako médium, které má za úkol upoutat pozornost spotřebitele svým názvem, značkou a sloganem, ale zároveň je také nosičem faktických informací. Obaly informují o hmotnosti, obsahu a době výroby výrobku. Přesto se tabulky s výživovými hodnotami, které se na potravinách hojně objevují od 60. let 20. století, staly povinnými v celé EU až v roce 2016. Čárové kódy se na výrobcích objevují od roku 1974, přičemž první z nich byl naskenován na deseti baleních žvýkaček značky Wrigley's. Propojení s digitálním světem se vytvořilo i ve vztahu značek ke spotřebitelům – zatímco kdysi bylo nutné etikety nebo alespoň jejich části z obalu odstranit, aby se spotřebitelé mohli účastnit soutěží nebo jiných propagačních akcí, v dnešní době jsou to stále častěji QR kódy, které spotřebitele přímo vybízejí k interakci a směřují je z výrobků na pultech do aplikací nebo na webové stránky. V současnosti získává na popularitě rozšířená realita neboli augmented reality (AR), což je technologie digitálních prvků, které pomáhají koncovému spotřebiteli lépe si představit výsledný produkt.
Udržitelný design
Promyšlený design obalů může také snížit spotřebu zdrojů – téma, které je nyní aktuálnější než kdy dříve. Populární je dnes recyklace, která je zároveň módním trendem, tzv. princip design for recycling. Společnost ALPLA, světový výrobce plastových obalů, zjišťuje, jaký potenciál pro ochranu životního prostředí mohou chytré tvary obalů nabídnout například v oblasti plastů, kde jde o to, aby se pomocí chytrého tvarování maximalizoval podíl použitého recyklovaného materiálu. Pečlivě se zkoumají charakteristické prvky designu, jako jsou uzávěry, etikety, lepidla a barviva, a také materiály, přísady, hmotnost a možnost opakovaného plnění. V novém jednotném designérském centru nazvaném Studio a budou odborníci společnosti ALPLA spolupracovat s výrobci produktů na vývoji optimálního obalového řešení – takového, které bude nejen funkční a udržitelné, ale také maximálně estetické.