Market gardening: efektivní a šetrné zemědělství

Market gardening představuje moderní a udržitelný způsob pěstování zeleniny na malé ploše s důrazem na zdraví půdy, lokální produkci a šetrné využívání zdrojů. Jakub Pešek z biofarmy Svobodné Hory ukazuje, že i malá farma může být ekonomicky životaschopná a zároveň respektovat principy ekologie a cirkulárního přístupu.

Jakub společně s partnerkou Terezou vedou biointenzivní farmu Svobodné Hory v jižních Čechách. Pěstují zeleninu a květiny v systému komunitou podporovaného zemědělství formou zeleninových bedýnek a kytic. Zároveň se věnují vzdělávání nových farmářů prostřednictvím kurzů a workshopů.

„Naší snahou je ukazovat, že malá farma může být profesionální, ekonomicky životaschopná a zároveň dlouhodobě zlepšovat stav půdy i krajiny kolem nás,“ říká Jakub Pešek.

Co je to market gardening a čím se liší od „běžného zemědělství na velkých polí“?

Market gardening je pěstování zeleniny na malé ploše s důrazem na kvalitu produkce, zdraví půdy a přímý vztah se zákazníkem. Na rozdíl od velkoplošného zemědělství, které je často zaměřené na komodity a objem, je market gardening o vysokém výnosu na metr čtvereční a o diverzitě plodin. Je to systém pěstování se zaměřením na lidské měřítko, v našem hospodářství pracujeme ručně bez těžké mechanizace.

Zároveň jde o ekologický způsob hospodaření, který využívá dlouhodobě udržitelné metody, pracuje s živou půdou. Půda je u nás v hospodářství skoro pořád pokryta nějakou vegetací - tak, jak to půdě přirozeně vyhovuje.

Proč jste se rozhodli právě pro tento způsob pěstování?
 

Na začátku nás oslovila myšlenka, že lze hospodařit v malém měřítku, a přitom vytvořit funkční podnikání. V roce 2018 jsme koupili dům s pozemkem o rozloze asi 6500 m² a hledali smysluplnou činnost, která by nás naplňovala. Původně jsme vůbec nepřemýšleli o zemědělství — chtěli jsme jen zahradu pro vlastní potřebu.

Zlom přišel ve chvíli, kdy jsme ve Francii viděli malou farmu o rozloze zhruba 2000 m², která dodávala zeleninu do místních obchodů a restaurací a dokázala uživit tříčlennou rodinu. Tehdy jsme si uvědomili, že i malá plocha může mít velký potenciál, a rozhodli jsme se to zkusit i u nás.

V čem je market gardening šetrnější k životnímu prostředí?

V porovnání s konvenčním zemědělstvím je tento přístup šetrnější hlavně tím, že nepoužíváme syntetické vstupy jako minerální hnojiva, herbicidy nebo pesticidy. Jejich aplikace je v konvenčním zemědělství běžná praxe a jsou to vlastně jedy, které zemědělci rozprašují v krajině. Místo toho stavíme na zdraví půdy jako základním pilíři naší produkce. Pracujeme s minimální orbou, používáme meziplodiny a tím podporujeme biologickou aktivitu půdy. Půda je pro nás živý ekosystém, o který se dlouhodobě staráme. Snažíme se minimalizovat vstupy a využívat lokální zdroje. Díky prodeji napřímo koncovým zákazníkům se výrazně snižuje uhlíková stopa spojená s transportem a skladováním.

Jak moc je v ČR rozšířený? A jaká evropská země je v něm nejdále?

V Česku je to stále relativně neobjevený způsob pěstování, ale v posledních letech vzniká čím dál víc malých farem a komunita roste. Vidíme v tom do budoucna velký potenciál - farmáři systém nabízí smysluplný způsob života, ekonomickou rentabilitu a spotřebitelům kvalitní produkty za rozumné ceny. Velmi inspirativní je pro nás Francie, kde má “Le maraîchage” dlouhou tradici a existuje tam silná síť profesionálních malých pěstitelů i vzdělávacích programů.

Máte vy osobně nějaký vzor nebo uvedli byste nějaký příklad dobré praxe market gardeningu?

Velkou inspirací je pro mě Jean-Martin Fortier z Kanady, který ukázal, že malá farma může být efektivní, dobře organizovaná a zároveň lidská. Hospodařit na své farmě La Grelinette začali před 25 lety, od té doby inspirovali stovky dalších lidí k založení podobných projektů - včetně toho našeho. Inspirují mě ale i desítky menších evropských farem, které každý den dokazují, že tento model funguje v různých podmínkách po celém světě.

Kde vy osobně čerpáte nové informace a vzděláváte se v market gardeningu?

Největším učitelem je pro nás samotná praxe a každá nová sezóna. I proto jsme s manželkou studovali Farmářskou školu, která má krásné motto: „Řemeslo se učíme tím, že ho děláme.“

Vedle toho sleduji zahraniční farmáře, čtu odborné knihy a účastním se setkání a kurzů. Velkou inspirací pro mě byl například leadership program CANOPY v Kanadě, který pořádal Market Gardener Institute. Na jedné farmě se tam setkali pěstitelé z patnácti zemí a bylo neuvěřitelně inspirativní vidět, jak podobné výzvy řeší lidé v různých částech světa.

Jaké plodiny pěstujete a proč právě ty?

Pěstujeme široké spektrum zeleniny od listové přes kořenovou až po plodovou a také květiny k řezu. Celkem asi 40 druhů zeleniny a ještě o něco více druhů letniček a trvalek. Vybíráme plodiny, které mají vysokou hodnotu při koncovému prodeji zákazníkovi a zároveň dávají ekonomický smysl na malé ploše. Diverzita je pro nás klíčem ke stabilitě farmy.

Jsou některé plodiny pro tento způsob pěstování nevhodné? Pokud ano, z jakého důvodu?

Ano, typicky plodiny s nízkou hodnotou na metr čtvereční jako třeba brambory, cibule, obilí nebo ostatní velké objemové komodity. Market gardening je založený na intenzitě, rychlé obrátce a efektivním využití prostoru, takže ne všechny plodiny do něj zapadají. Aby naše farma dlouhodobě prosperovala, musíme pečlivě vybírat to, co pěstujeme.

Proč je podle vás důležité podporovat lokální pěstitele a farmáře?
 

Lokální farmáři pomáhají udržovat krajinu pestrou, živou a funkční a zároveň posilují místní ekonomiku. Každý z nás se může svým každodenním nákupem rozhodnout, koho podpoří — a tím nepřímo utváří podobu krajiny i budoucnost regionu, ve kterém žije.

Podpora lokální produkce znamená kratší dodavatelské řetězce, čerstvější jídlo a větší odolnost regionu vůči výkyvům a krizím.

Jak vypadá váš běžný pracovní den během sezóny?
 

Každý den na farmě je trochu jiný a hodně záleží na sezóně i počasí, ale postupně jsme si vytvořili určitý týdenní rytmus, který nám pomáhá udržet systém a přehled.

Pondělí začínáme okruhem po farmě a vytvoříme game plan na celý týden - napíšeme vše, co je potřeba udělat a rozdělíme to po dnech. Potom se věnujeme práci se sazenicemi a péči o plodiny ve foliovnících, jako jsou rajčata, okurky nebo papriky.

Úterý a čtvrtek patří sklizni, rozvozům a práci v přípravně zeleniny, ale také výsadbám a práci na záhonech. Středa a pátek jsou víc produkční dny zaměřené na péči o záhony — výsadbu, pletí, opravy a celkovou údržbu farmy. V pátek navíc často připravujeme květiny na svatby a další zakázky.

Do toho ale v podstatě každý den přichází spousta neplánovaných situací, které je potřeba řešit — od počasí přes techniku až po drobné provozní věci. Právě ta rozmanitost a nutnost reagovat na realitu je pro práci na farmě typická.

Co je na market gardeningu nejsložitější?
 

Nejtěžší je sladit produkční plán, ekonomiku a vlastní kapacitu. To je často asi bod, který někteří farmáři podcení a pak jim farma dlouhodobě nefunguje. Farma je komplexní organismus, kde každé rozhodnutí ovlivňuje další části systému. Vyžaduje to dobré plánování, flexibilitu a schopnost reagovat na změny počasí i trhu.

Co vás naopak nejvíc naplňuje?
 

Obrovskou radost mi dává sledovat, jak se půda každým rokem zlepšuje a jak lidé oceňují kvalitu naší produkce. A to, že se nám daří v lidech budovat pozitivní vztah ke kvalitnímu jídlu. Ten přímý vztah se zákazníky a vědomí, že naše práce má smysl, je silná motivace pokračovat dál.

Co by měl umět nebo si uvědomit člověk, který se chce věnovat market gardeningu, než začne?
 

Je důležité si uvědomit, že jde o podnikání, které vyžaduje systém, disciplínu a dlouhodobé myšlení. Zároveň je potřeba mít vztah k půdě, krajině a ochotu neustále se učit. Úspěch stojí na dobrém plánování a realistických očekáváních. Zároveň je to fyzicky náročná práce, s tím člověk také musí počítat.

Kde se mohou lidé o market gardeningu dozvědět víc?

Nejlepší je navštívit farmy, kde se market gardening skutečně dělá, nebo si projít kurzem — právě v praxi člověk pochopí nejvíc. Knih a online zdrojů je dnes hodně, ale osobní zkušenost nic nenahradí.

Na konci června proto chystáme dvě inspirativní setkání. 30. června proběhne v Praze ve Vnitrobloku komorní konference o budoucnosti malých farem a 1. července naváže praktický workshop přímo u nás na farmě. Obě akce proběhnou s kanadským farmářem Jean-Martinem Fortierem, který patří mezi průkopníky moderního market gardeningu.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Chceme dál rozvíjet farmu jako místo, kde se potkává kvalitní produkce, vzdělávání a inspirace pro další lidi. Rádi bychom pomáhali lidem zakládat nové malé farmy a posilovat komunitu kolem lokálního jídla a zdravé krajiny.

Věříme, že malé farmy mají schopnost měnit vztah lidí k jídlu, půdě i místu, kde žijí. Pokud se jich bude postupně objevovat víc, může to mít obrovský pozitivní dopad na podobu našeho zemědělství i krajiny a zdraví lidí.

#ekologie #udržitelnost