Posedlost plastem odvádí naši pozornost od skutečných nebezpečí

Dr. Chris DeArmitta, je prezidentem ve společnosti Phantom Plastics a jeden z předních světových vědců v oblasti plastů. Proč má podle něj plast často neprávem negativní image a kde se berou obavy z mikroplastů?

Jak se díváte na současnou negativní debatu o plastech a proč si myslíte, že jsou plasty nenahraditelné?

Současné negativní názory nejsou založeny na důkazech. Nevládní organizace uvádějí veřejnost a politiky v omyl a výsledkem jsou rozhodnutí a kroky, které vědecky prokazatelně zvyšují spotřebu materiálů, množství odpadu, emise skleníkových plynů, spotřebu fosilních paliv a celkový dopad na životní prostředí. Plasty nepovažuji za fantastické. Winston Churchill kdysi řekl: "Nikdo nepředstírá, že demokracie je dokonalá nebo všemoudrá. Říká se dokonce, že demokracie je nejhorší formou vlády, s výjimkou všech těch ostatních forem, které byly čas od času vyzkoušeny.“ Totéž si myslím o plastu. Žádný materiál není dokonalý, všechny mají své klady i zápory, takže bychom si měli vybrat ten, který způsobuje nejmenší škody. Když se podíváte na analýzy životního cyklu, ukáže se, že plasty prokazatelně způsobují nejmenší škody ve více než 90 procentech případů použití. Proto nás kroky směřující ke zdanění nebo zákazu nejekologičtější volby, kterou máme k dispozici, jen vedou ke zvýšení škodlivosti přechodem na jiné materiály.

Napsal jste také knihu "Paradox plastů". Co vás k tomu vedlo a o čem v ní píšete?

Moje dvě dcery přišly jednoho dne ze školy, kde se učily, že plasty se rozkládají stovky let. Jako odborník v této oblasti vím, že to není pravda. Naštvalo mě, že platím daně, aby moje děti učili lži, ale pak jsem si uvědomil, že učitelé nemají šanci znát všechny vědecké poznatky. A tak jsem se pustil do jejich shromažďování, abych se o ně podělil s učiteli a veřejností. Brzy jsem si uvědomil, že je to mnohem víc práce, než jsem si představoval, protože abych se mohl zabývat používáním materiálů, odpady, odpadky, oceánskými plasty, mikroplasty a všemi souvisejícími tématy, musel bych toho přečíst ohromné množství. Pro knihu jsem přečetl více než 400 vědeckých studií a nyní už jsem na čísle přes 4000. Tuto práci jsem odvedl bez nároku na honorář a o výsledky jsem se zdarma podělil prostřednictvím knihy, která vyšla v pěti jazycích, webových stránek, podcastů, rádia a televize.

Jaké jsou podle vás největší mýty kolem plastů? Jakými argumenty je lze vyvrátit?

Z démonizování plastů se stal velmi výnosný byznys. Bývalý prezident Greenpeace ve skutečnosti říká, že oni a další organizace opustili ochranu životního prostředí a nyní si jen vymýšlejí děsivé příběhy, aby získali naše dary. Důsledkem je, že prakticky vše, co veřejnost o plastech vidí, je v lepším případě zavádějící a v horším případě čirá fikce. Mají k dispozici obrovské zdroje a profesionální marketingové týmy, takže by bylo třeba radikálních opatření, aby se jejich sdělení vyvrátila.

V současné době všichni mluví o mikroplastech. Obaly jsou také neprávem uváděny jako jedna z hlavních příčin jejich vzniku. Co si o tom myslíte vy?

Každá pevná látka tvoří částice. Skály se mění v kameny, pak v písek a nakonec v prach. Listy se rozpadají na prach. Plasty tvoří 0,001 % prachu, který přijímáme, ale protože mají zvláštní název "mikroplasty", nepovažujeme je za prach jako ostatních 99,999 % částic, které přijímáme. Považujeme je za něco nového, děsivého a neznámého, zatímco ve skutečnosti desetiletí testování ukazují, že prach z nich je stejně bezpečný jako přírodní materiály, jako je hlína nebo celulóza. Ironií je, že ačkoli je plastová část prachu bezpečná, 99,999 procenta, která ignorujeme, obsahují prokázané toxiny a karcinogeny. Naše posedlost plastem odvádí naši pozornost od skutečných nebezpečí.

Významnou roli v této diskusi hraje také potenciální dopad mikroplastů na zdraví. Jaké o tom máte informace?

Zatím jsem přečetl 300 až 400 studií o mikroplastech a neviděl jsem žádný věrohodný důkaz o jejich škodlivosti. Většina studií nenachází žádný důvod k obavám a ty, které tvrdí, že problém našly, se ukáží jako neplatné, když si ověříte, jakým způsobem experimenty prováděly. Mezi chyby, kterých se jejich autoři dopustili, patří použití milionkrát vyšší dávky ve srovnání s tím, co je reálné, a použití speciálního druhu laboratorně vyrobených částic, které se v životním prostředí vůbec nevyskytují. Kompetentní studie trvající desítky let naopak ukazují, že plastové částice nejsou toxické. Vědecký přehled ve skutečnosti ukázal, že se mikroplastů obáváme jen proto, že nám média lhala a zkreslovala vědecké poznatky.

Dr. Chris DeArmitt
Absolvent magisterského a doktorandského studia v oboru chemie a polymerní vědy je dnes prezidentem konzultantské společnosti Phantom Plastics. Je uznáván jako jeden z předních světových vědců a řešitelů problémů v oblasti plastových materiálů. Mýty o plastech začal vyvracet jako koníček tím, že prezentoval recenzované vědecké poznatky. Google a další ho dnes považují za předního nezávislého odborníka na plasty a životní prostředí. Jak sám říká, jeho poselství není pro plasty, ale spíše pro fakta, důkazy a logiku.