PFAS očima vědců a expertů
Výzkumem a monitoringem věčných chemikálií se v České republice zabývá několik institucí a odborníků. Jejich zaměření sahá od výzkumu povrchových i podzemních vod, až ke sledování PFAS v lidských tkáních.
Jaké české instituce se zabývají PFAS a jejich výskytem a vlivem na přírodu a člověka a co si o věčných chemikáliích myslí odborníci ?
- RECETOX
Mezinárodně uznávané centrum při Masarykově univerzitě v Brně se zabývá toxickými látkami a biomonitoringem v ovzduší a ve vodě. Realizují také výzkum zaměřený na monitorování a hodnocení rizik spojených s PFAS v životním prostředí.
Prof. RNDr. Jana Klánová, Ph.D., ředitelka RECETOX, Masarykova univerzita říká:
„Největší zátěží jsou chemikálie, které se do prostředí dostávají pravidelně v malých dávkách. Nevidíme je, necítíme je – a přesto ovlivňují naše zdraví mnohem víc než akutní havárie.“ ( Rozhovor pro Deník N – Podcast Sféry)
„Překvapivě i u nenarozených dětí jsme v placentě nebo pupečníkové krvi schopni detekovat stovky chemických látek. A právě PFAS mezi nimi dominují svou stálostí.“ (ČRo – Studio Leonardo)
„Zákazy jsou jen první krok. Pokud nepochopíme, že potřebujeme redesign produktů a změnit přístup k tomu, co považujeme za pohodlné, budeme stále jen hasit následky.“ (Fokus Václava Moravce (ČT24)
Ing. Pavel Čupr, Ph.D., specialista na environmentální expozici, RECETOX si myslí:
„Neměli bychom spotřebitele strašit, ale informovat. Problémem není nutně přítomnost chemie, ale její množství, kumulace a to, že o ní často nevíme vůbec nic.“ (Rozhovor pro Biorganica.cz)
-
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Zkoumá například rozklad PFAS a jejich chování v životním prostředí.
- Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka
Sleduje a zkoumá výskyt PFAS v povrchových i podzemních vodách.
- Státní zdravotní ústav
Sleduje PFAS v lidských tkáních i jejich vliv na lidské zdraví. Cílem jeho zkoumání jsou i potraviny a pitná voda.
- Univerzita Pardubice
Podílí se na vývoji analytických metod pro detekci fluorovaných látek.
- Arnika
Věnuje se analýzám, průzkumům a monitoringu životního prostředí, a především osvětě veřejnosti o věčných chemikáliích. Iniciovala také manifest „Zakažte PFAS“, který podepsalo 46 nevládních organizací. Tento dokument vyzývá k zákazu PFAS ve spotřebním zboží do roku 2025 a ve všech aplikacích do roku 2030
Mgr. Karolína Brabcová, expertka na toxické látky, Arnika dodává:
„Alternativy k PFAS existují už dnes – jen nejsou podporované, protože se ekonomicky nevyplatí. Je třeba vytvořit tlak nejen na regulaci, ale i na změnu veřejných zakázek.“(podcast Ekonews)
„Spotřebitelé mají právo vědět, co si kupují – a že třeba ‚voděodolné‘ může znamenat i kontaminované. Označování výrobků v Česku bohužel zatím vůbec neřeší PFAS.“ (Sama doma (ČT))
Naděje ale existuje. Alternativy k PFAS už dnes máme a tlak na větší transparentnost, prevenci i systémové změny sílí. Nestačí tyto látky jen postupně zakazovat. Je třeba přehodnotit samotný způsob, jakým navrhujeme produkty a jak vnímáme komfort ve vztahu k dlouhodobému zdraví a bezpečnosti. A především – veřejnost si zaslouží jasné a pravdivé informace. Ne vyvolávání strachu, ale férový přístup a důvěru podloženou fakty.
#vecnechemikalie #pfas
