Vše, co jste chtěli vědět o mikroplastech, ale báli jste se zeptat…

O tématu mikroplastů koluje mnoho informací, mezi nimi i řada nepravd a zavádějících sdělení. Tvrdí se například, že jejich nejčastějším zdrojem jsou plastové obaly. Málo známým faktem však je, že mikroplasty vznikají hlavně otěrem pneumatik automobilů nebo se uvolňují praním syntetických textilií. Přečtěte si, co o mikroplastech uvádí vědecké zdroje a studie.

Co jsou mikroplasty?

Mikroplasty jsou "drobné plastové částice o průměru do 5 mm" (pozn. definice Programu OSN pro životní prostředí, UNEP). Částice, které jsou menší než jeden mikrometr (μm), se označují jako nanoplasty. Rozlišení mezi nimi je více než jen formální, protože je velmi obtížné oddělit takto malé částice od jejich okolí jednoduchými metodami používanými pro mikroplasty, jako je filtrace.

Rozlišujeme primární a sekundární mikroplasty. Primárními mikroplasty se rozumí malé částice, které jsou záměrně vyráběné a používané, např. částice v kosmetických přípravcích (zubní pasty, peelingové přípravky atd.). Sekundární mikroplasty jsou výsledkem rozpadu plastových výrobků, zejména pokud skončí v přírodě. Sluneční záření, mořská sůl, bakterie a otěr urychlují proces rozkladu. Důsledky pro životní prostředí se liší v závislosti na druhu plastu a nejsou dosud zcela objasněny. O to důležitější je, aby se plasty sbíraly, správně likvidovaly a recyklovaly. Každý z nás se na tom může podílet.

Odkud mikroplasty pocházejí?

Podle Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) se do životního prostředí každoročně dostane 3,2 milionu tun mikroplastů. Odkud přesně však mikroplasty pocházejí a kde se mohou vyskytovat? Odpověď nabízí tento graf:

Jsou mikroplasty nebezpečné?

Mikroplasty představují vážné nebezpečí zejména pro mořský ekosystém. A nejde jen o znečištění moří materiálem, který je extrémně odolný a jehož rozklad trvá stovky let. Problémem je také dopad na mořské organismy, jako jsou tuleni, ryby a mlži, kteří mikroplasty přijímají pasivně nebo prostřednictvím potravy. Podle článku na serveru nature.com by snad nejjednodušší formou poškození, alespoň pokud jde o mořské organismy, mohlo být to, že organismy spolknou mikroplasty bez výživové hodnoty, a proto nepřijmou dostatek potravy, aby přežily.

Jsou mikroplasty škodlivé pro člověka?

Na základě našeho potravního řetězce je logické, že se mikroplasty mohou nacházet v lidském těle. To již potvrdily i nedávné vědecké studie. Výzkum v této oblasti je stále v plenkách, takže o možných zdravotních dopadech na člověka se toho v současné době ví jen málo. Vědci se domnívají, že koncentrace mikroplastů a nanoplastů v životním prostředí jsou v současné době příliš nízké na to, aby byly škodlivé pro lidské zdraví.

Jak se mikroplasty dostávají do oceánů?

Zde je třeba opět rozlišovat mezi primárními a sekundárními mikroplasty. Sekundární mikroplasty se do oceánů dostávají většinou v důsledku nesprávné likvidace plastového odpadu. Každý z nás se může podílet na prevenci tohoto jevu tím, že bude plasty sbírat a správně je likvidovat. Primární mikroplasty se mezitím uvolňují především v důsledku používání výrobků obsahujících plasty a mnohem méně také při výrobě, přepravě a recyklaci. 

Podle IUCN se primární mikroplasty dostávají do oceánů čtyřmi hlavními cestami:
- přímé ztráty do oceánu, např. z mořských nátěrů
- rozptyl větrem, např. částice z oděru automobilových pneumatik
- splachem ze silnic, např. ze silničního značení
- zařízení na čištění odpadních vod, např. vlákna z domácího prádla

Ptáte se, proč se mikroplasty objevují v kosmetice a pracích prostředcích? Nejznámějším využitím je jejich exfoliační účinek. Částice menší než 60 µm jsou méně vhodné – ideální velikost je přibližně 420 µm. Mezi používané plasty patří polyethylen (PE), polypropylen (PP), polyethylentereftalát (PET), polyamid (PA), polytetrafluoretylen (PTFE, teflon), polymethylmetakrylát (PMMA), polystyren (PS), polyuretan (PUR) a různé kopolymery (studie mikroplastů UBA).

Jsou ve vodě v PET lahvích mikroplasty?

Podle studie provedené univerzitou v Münsteru, která zkoumala 38 různých minerálních vod v jednorázových a opakovaně použitelných plastových lahvích, skleněných lahvích a nápojových kartonech, se v opakovaně použitelných lahvích z plastu i skla nacházejí stopy mikroplastů. V jednorázových lahvích a nápojových kartonech bylo nalezeno méně částic. 

Autorka studie Darena Schymanski předpokládá, že to souvisí především s nutností čištění v případě opakovaně použitelných lahví. Nejnižší obsah mikroplastů byl zjištěn ve vodovodní vodě. Více informací o mikroplastech v pitné vodě naleznete na stránkách WHO.

Co mohou spotřebitelé udělat proti mikroplastům?

• Vybírejte si kosmetiku bez plastů
  • Rozpustné sloučeniny plastů, které jsou škodlivé pro životní prostředí, například mikroplasty v kosmetice, pracích a čisticích prostředcích, můžete identifikovat tak, že budete v seznamech složek hledat názvy jako akrylát, karbomer, krosolymer, kopolymer a polybuten. 
  • Tip: V certifikované přírodní kosmetice a ekologických čisticích prostředcích je zakázáno používat rozpustné plasty.
• Nepoužívejte syntetické textilie (polyester, nylon nebo akryl)
  • Přírodní vlákna, jako je bavlna, vlna, hedvábí a len, jsou biologicky odbouratelná. Kromě toho je pro syntetické textilie vhodnější krátký prací cyklus při nízké teplotě a plná náplň prádla v pračce.
• Důležité je také správně likvidovat plasty, aby zůstaly v oběhu. 
  • Tip: V případě, že se jedná o plastové výrobky, je nutné je používat v souladu s pravidly pro jejich používání: Sbírejte plastové obaly, které najdete v přírodě, a vyhoďte je do správného kontejneru na plasty.
• Více využívejte veřejnou dopravu, abyste snížili opotřebení pneumatik.

Co mohou udělat výrobci plastových obalů pro snížení množství mikroplastů?

• Nepoužívat při výrobě žádné primární mikroplasty nebo jen nezbytně nutné množství.
• Recyklovat materiál po spotřebě, tzn. odpad se stane zdrojem pro výrobu nového produktu.
• Vzdělávat v oblasti udržitelnosti i své zaměstnance, dodavatele a odběratele.
• Finančně a jinak podporovat organizace angažující se v boji proti znečištění mikroplasty a za čistší planetu*.

*Například organizace Great Bubble Barrier si dala za cíl zbavit řeky a kanály plastového odpadu pomocí bariéry vytvořené z bublin. Plastic Collective pomáhá prostřednictvím školení a poskytováním potřebného vybavení vytvořit z recyklace materiálů uznávaný a životaschopný obchodní model v odlehlých nebo znevýhodněných regionech. Aktivity organizace NIDISI zase zahrnují zřizování recyklačních center v Nepálu a prosazování rozvoje tamního udržitelného systému nakládání s odpady. A organizace Waste Free Oceans sbírá plastový odpad z oceánů a pobřeží a recykluje jej na "oceánský plast".