Vybíráme z EKOABECEDY: O plastech ekologicky

Plasty neodmyslitelně patří do našeho života. Mají svou nepostradatelnou funkci – chrání výrobky před zničením, prodlužují životnost výrobků nebo usnadňují jejich skladování i transport atd. Při jejich výrobě i spotřebě je ale nezbytně nutné brát ohled na přírodu, která na ně nebyla nijak připravena. Otázkou však zůstává, jak jsme na ně připraveni my? A jak na život s nimi dokážeme připravit i další generace? V každém případě nás přístup k plastům nutí v posledních letech více přemýšlet, ať už nad naší vlastní spotřebou, zbytečným plýtváním nebo také nad dopadem jednotlivých obalů na životní prostředí s ohledem na celý jejich životní cyklus. Nutí nás tak myslet na budoucnost naší i celé společnosti. EKOABECEDA, z níž zde překládáme hlavní témata, kromě důležitých informací z environmentální oblasti přináší žákům také podnětný přístup, kdy je vede k poznávání a pochopení souvislostí a rozvoji kritického myšlení. 

Myslet ekologicky už zdaleka neznamená a priori odmítat plasty či jiné uměle vytvořené obaly. Příručka tak ukazuje, jak je důležité přemýšlet v kontextu, tedy vnímat dopad konkrétního výrobku na životní prostředí v rámci jeho celého životního cyklu. Dopady obalů na životní prostředí je tak nutné posuzovat z hlediska spotřeby surovin, výroby a logistiky. S vyšší spotřebou nerostných surovin je proto třeba počítat při výrobě skleněných a hliníkových obalů. S tím jsou spojeny i vyšší nároky na energii, vodu a vyšší emise oxidu uhličitého. Naopak méně nerostných surovin je třeba na výrobu nápojových kartonů, a ještě méně na PET lahve. Spotřeba surovin u PET lahví se navíc stále snižuje s tím, jak klesá jejich hmotnost, a také, že při jejich výrobě používáme stále větší podíl rPET – tzn. materiálu vyrobeného z recyklovaného PET plastu. Lehčí a skladnější obalové materiály mají také nižší náklady na dopravu a skladování. 

Všechny tyto souvislosti pomáhá rozkrýt analytická metoda zvaná LCA (Life Cycle Assessment), která se běžně využívá i v českém prostředí. Touto metodou hodnocení environmentálních dopadů obecně lidských produktů se posuzuje celý životní cyklus konkrétního výrobku, služby či technologie. Může se jednat např. o spotřebu vody, škodlivé emise skleníkových plynů do ovzduší, znečištění vody a půdy. Důraz na celý životní cyklus výrobku, včetně ecodesignu – kdy už ve fázi návrhu obalu zohledňujeme hledisko ochrany životního prostředí – je základem cirkulární ekonomiky. Ta je v současnosti považována za hlavní strategii pro snižování nadměrného využívání zdrojů.

Cirkulární ekonomika neboli oběhové hospodářství je novým environmentálně šetrným přístupem, kdy má všechno hodnotu a ničím se neplýtvá. Jeho základní myšlenkou je vznik odpadů minimalizovat, a když už odpady vzniknou, tak je přeměnit na zdroje.

Zdroj: EKOABECEDA aneb malý průvodce světem plastových obalů