Zamyšlení ke konci roku
Připravila ho pro nás ekologická influencerka Eliška Víravová, která nabádá k omezení konzumerismu a naslouchání přírodě. Přidává také pár osvědčených tipů, jak na to.
Važme si zdrojů a neplýtvejme
Máme toho na světě mnoho. Příliš mnoho. A stejně se stále ženeme jako společnost za dalším a chceme toho víc. Současné generace tvoří svět, kde si lidé často neváží zdrojů a možná i tam můžeme hledat původ toho nadměrného chtíče. Jednoduše bych to nazvala přehnaným konzumerismem, který nás vede, za mě, velmi špatným směrem. Nejlépe je to vidět na té výrobě věcí z nových materiálů. Přestože se už doslova topíme v lidmi vyrobených produktech, každý den se na trh chrlí tisíce dalších. A já bych se neměla divit, protože lidé to stále kupují. Problém určitě pramení na obou stranách trhu, ale my jako obyčejní spotřebitelé můžeme ovlivnit tu svoji stopu úplně napřímo.
Z mého pohledu je největší hrozbou pro nás i planetu lidská lhostejnost. A lidé se tak chovají, i přestože budoucnost všeho záleží na tom, jak se my nyní budeme chovat. Naše dnešní činy ovlivní to, co bude zítra. Doslova.
Nejudržitelnější je to, co už máme
A jak už je doufám notoricky známé, nejudržitelnější je to, co už máme. A ráda bych tady jen opět připomněla, jak důležité je nakládat s rozmyslem právě s tím, co už jsme si někdy koupili. Třeba hledat pro věci nová využití. Já například využívám plastové nádoby od doplňků stravy na ukládání nasušených bylinek z přírody. Ty tam vydrží v suchu, všechny nádoby mají stejný tvar, a tedy se dobře skladují a nemusím si na bylinky kupovat žádné nové nádoby, na které by musely být využity další zdroje, materiály a energie.
K věcem bychom se od začátku měli chovat tak, aby nám mohly vydržet co nejdelší dobu. A v momentě, kdy se rozbijí, hledat způsoby, jak je opravit. No a když už budeme okolnostmi nuceni koupit si něco nového, vždy už dopředu přemýšlet o několika faktorech. Aby byla věc odolná a sama od sebe vydržela naplňovat svoji funkci co nejdéle. Jestli ji budeme moci nějak využít, až skončí životnost jejího prvotního určení. Zda budeme schopni případně využít alespoň materiál, jak ho bude možné zrecyklovat a jestli vůbec.
A potom vybírat nové věci, které budou splňovat co nejvíce kritérií, která povedou k pozitivnějším dopadům, než kdybychom o tom nepřemýšleli vůbec
Změňme svůj přístup a začnou se dít věci..
Vím, že takto se toho může zdát hodně. I já bych ráda přenesla část zodpovědnosti třeba už na řetězce, od kterých nakupuji. Aby si pokládaly otázky cirkularity. Ono to snad jednou tak dopadne. Řekla bych, že jsme na dobré cestě k tomu. Než se tak ale stane u většiny (nejen u výjimek), bude dobré, abychom se zaměřili na změny v osobním spotřebním životě a nenechávali se stahovat konzumní společností. Protože v momentě, kdy přijmeme jednoduché udržitelné návyky každodenního života za své, bude pro nás mnohem jednodušší, přijmout v budoucnu systémové změny. Které tak či onak musí přijít. Aspoň tak nějak to vnímám já.
#udržitelnost #cirkularita #recyklace
