52let za zdravější svět

Už třicet dva let si každoročně 22. dubna připomínáme Den Země. Poprvé se slavil v roce 1970 ve Spojených státech amerických a o dvacet let později se k němu připojily i ostatní země světa. Proč tento svátek ochrany přírody vznikl a jaký má dnes význam?

V lednu 1969 se mladý senátor Spojených států amerických a guvernér státu Wisconsin Gaylord Nelson, který byl dlouhodobě nespokojený se zhoršujícím se stavem životního prostředí ve Spojených státech, stal svědkem ničivého úniku ropy v kalifornské Santa Barbaře. Tato událost pro něj byla hlavním impulsem k zahájení osvěty o znečištění ovzduší a vody. 

Historie Dne Země začala v roce 1969, kdy mírový aktivista John McConnell navrhl na konferenci UNESCO v San Franciscu, aby byl stanoven den, který bude věnován Zemi a konceptu míru. Jako datum doporučil 21. březen, kdy je stejná délka dne i noci jak na severní, tak na jižní polokouli. O měsíc později přišel Gaylord Nelson s návrhem, aby 22. dubna 1970 proběhla celonárodní environmentální vzdělávací akce. Jejím národním koordinátorem byl zvolen aktivista Denis Hayes, který se s Nelsonem shodl na názvu „Den Země“.

K prvním oslavám Dne Země se připojily tisíce univerzit, základních a středních škol a stovky komunit v celých Spojených státech. Svátek inspiroval 20 milionů Američanů, v té době 10 % celkové populace Spojených států, k tomu, aby vyšli do ulic, parků i sálů a demonstrovali proti vážným dopadům 150 let trvajícího průmyslového rozvoje na lidské zdraví. Školy organizovaly protesty proti zhoršování životního prostředí a ve městech a obcích se konala masová shromáždění tamních obyvatel. Skupiny, které samostatně bojovaly proti únikům ropy, znečišťujícím továrnám a elektrárnám, ale také surovým odpadním vodám, toxickým skládkám, pesticidům, dálnicím, úbytku divoké přírody či vymírání volně žijících živočichů, se na Den Země spojily a podařilo se jim přispět k vzácnému politickému souladu a podpoře politických stran a různých zájmových skupin. 

Ještě v roce 1970 vznikla americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) a v Kongresu Spojených států amerických se podařilo prosadit přijetí prvních ekologických zákonů (národní zákon o environmentálním vzdělávání, zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a zákon o čistotě ovzduší).  O dva roky později přijal Kongres zákon o čistotě vody. Rok poté Kongres schválil zákon o ohrožených druzích a brzy pak také federální zákon o insekticidech, fungicidech a rodenticidech. Tyto zákony ochránily miliony mužů, žen a dětí před nemocemi a smrtí a ochránily také stovky živočišných a rostlinných druhů před vyhynutím.

1990: DEN ZEMĚ SE STÁVÁ CELOSVĚTOVÝM

S blížícím se rokem 1990 se na Denise Hayese obrátila skupina ekologických vůdců, aby opět zorganizoval další velkou kampaň ve prospěch naší planety. Tentokrát se Den Země stal celosvětovou akcí, která zmobilizovala 200 milionů lidí ve 141 zemích a vynesla otázky životního prostředí na světovou scénu. Den Země 1990 znamenal obrovský impuls pro úsilí o recyklaci po celém světě a pomohl připravit půdu pro Summit Země OSN v Rio de Janeiru v roce 1992. To také přimělo tehdejšího prezidenta Billa Clintona udělit senátorovi Nelsonovi Medaili svobody, nejvyšší vyznamenání, které může americký prezident udělit civilistovi, za jeho roli zakladatele Dne Země.

DEN ZEMĚ PRO NOVÉ TISÍCILETÍ

S blížícím se novým tisíciletím Hayes souhlasil s vedením další kampaně, tentokrát zaměřené na globální oteplování a prosazování čisté energie. Den Země 2000, na němž se podílelo 5 000 ekologických skupin z rekordních 184 zemí a který oslovil stovky milionů lidí, se konal jak na globální, tak na místní úrovni a využíval sílu internetu k organizování aktivistů po celém světě. Po 30 letech vyslal Den Země 2000 světovým vůdcům jasný a zřetelný vzkaz: Občané na celém světě chtějí rychlé a rozhodné kroky v oblasti globálního oteplování a čisté energie.

Dnes slaví Den Země přes miliardu lidí ve více než 193 státech světa a je koordinován organizací Earth Day Network.