BUDOUCNOST JMÉNEM CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA

Z průzkumu společnosti Médea Research pro Zálohujme.cz vyplynulo, že drtivá většina populace (98 %) souhlasí s tím, že bychom měli více využívat odpad jako zdroj k výrobě nových výrobků. Pojmům, které s tímto přístupem souvisí – cirkulární ekonomika nebo oběhové hospodářství, ale mnoho lidí nerozumí. "Pozitivní ale je, že se o téma ekologie a udržitelnosti Češi nebývale zajímají,” komentuje výsledky průzkumu Andrea Brožová, mluvčí společnosti Mattoni a Iniciativy pro zálohování.  

Co Vás osobně na jeho výsledcích nejvíc překvapilo?

Překvapilo mě, že přestože 60 % dotázaných uvedlo, že samotné pojmy cirkulární ekonomika nebo oběhové hospodářství dosud neslyšeli, v otevřených odpovědích na druhou stranu zazněly i nečekaně fundované odpovědi a doporučení, které svědčí o tom, že je to pro lidi důležité téma. A abychom respondentům nekřivdili, tak poté, co respondenti dostali na výběr, správnou definici cirkulární ekonomiky zvolilo 90 % lidí.  Zdá se, že Češi tedy tomuto tématu intuitivně rozumějí.

 

Jak se českým výrobcům nápojů daří naplňovat základní principy cirkulární ekonomiky? Co jim případně brání k lepším výsledkům? 

Samotný nápojový průmysl je k plně cirkulárnímu principu výroby velmi blízko. Výrobci začínají již u ekodesignu, tedy vyrábějí nápojové obaly, které jsou snadno recyklovatelné. V současné době se hlavní pozornost upírá na zavedení vysoce efektivního systému zpětného odběru použitý obalů – tedy zálohového systému na PET lahve a plechovky. Jen takový systém může pomoci nastartovat cirkulární recyklaci z lahve do lahve, respektive z plechovky do plechovky, která se zatím v Česku prakticky neděje a na níž cirkularita stojí.

 

Jste mluvčí iniciativy Zálohujme. Co je jejím hlavním cílem a kdo jsou její členové?

Iniciativa Zálohujme.cz vznikla v roce 2019 a původní název zněl Zálohujme?, na konci s otazníkem. Z počátku jsme totiž chtěli vůbec prozkoumat cesty, jak nakládat s nápojovými obaly šetrněji k životnímu prostředí. Na základě odborných analýz jsme dospěli k tomu, že nejlepším řešením bude uzavření cirkulární smyčky materiálů v podobě recyklace z lahve do lahve (a také z plechovky do plechovky). A k tomu je potřeba plošný zálohový systém. Jen ten je plně transparentní, zaručí čistý materiál i mnohem vyšší procento sběru použitých PET lahví a plechovek než se nám daří vysbírat nyní prostřednictvím barevných kontejnerů. 

Otazník z loga jsme tedy odstranili a naše úsilí soustředíme na komunikaci expertních výsledků a informování veřejnosti i odborníků o principech oběhového hospodářství (nejen) v nápojovém odvětví. 

 

Jak by měl podle Vašich doporučení zálohový systém fungovat? Kdo ho zaštítí?

Renomovaná analytická společnost EEIP pod vedením prof. Mejstříka zpracovala důkladnou analýzu, na jejímž základě vytvořila návrh modelu zálohového systému pro ČR. Ten předpokládá centralizovaný systém, za jehož řízení odpovídá operátor, který je neziskovou společností založenou subjekty nápojového průmyslu. Systém je povinný pro všechny dotčené obaly. Záloha ve výši 3 Kč se týká všech jednorázových nápojových PET lahví a hliníkových plechovek o objemu od 0,1 litru do 3 litrů. Systém je financován především z poplatků výrobců a dovozců za uvedení nápojů v zálohovaných obalech na trh a z jejich plateb za zajištění recyklace. V systému také zůstávají zálohy z těch obalů, které spotřebitelé nevrátí. Vlastníkem navráceného materiálu je výrobce/dovozce. Tento prvek je v systému potřebný k tomu, aby se mohla v maximální míře uzavřít cirkulární smyčka tak, aby se z použitých PET lahví a plechovek staly PET lahve a plechovky nové.

 

Jak by zálohový systém ovlivnil výrobu PET lahví na českém trhu?

Ideálním scénářem je uzavřená materiálová smyčka v ČR a udržitelná recyklace z lahve do lahve, kdy se recyklát z použitých PET lahví využije na výrobu PET lahví nových. Nové lahve bychom vyráběli z 80 % z recyklátu, jen s malou příměsí panenského PETu. Představte si to ohromné množství primární suroviny, které bychom ušetřili. PET se vyrábí z ropy a dnes, než kdy jindy je důležité hledat cesty, jak její spotřebu maximálně omezit. 

 

Jaké konkrétní dopady zálohového systému na PET lahve a plechovky by pocítili koncoví zákazníci? 

Koncoví zákazníci zaplatí spolu s cenou za nápoj i zálohu, kterou dostanou vyplacenou zpět, pokud vypitý obal vrátí. Vzhledem k tomu, že systém se bude financovat sám z vlastních zdrojů, nedojde ke zdražení dotčených výrobků a zákazníci budou mít jistotu, že jimi vrácený obal se dostane k reálné recyklaci a bude z něj znovu vyrobena PETka či plechovka.

Obaly se budou muset (zatím) vracet nesešlápnuté, nicméně z reakcí lidí v průzkumech vidíme, že tato skutečnost není vnímána jako překážka celého systému.

 

Co by znamenal pro životní prostředí?

Uzavřením cirkulární smyčky bychom uměli vrátit do oběhu až 90 % všech prodaných PET lahví a plechovek a snížit dopad výroby a spotřeby nápojových obalů skoro o 30 %.  Zároveň v zemích, kde byl systém zaveden, kleslo znečištění pohozenými nápojovými obaly až o 95 %.

Je důležité taky upozornit na to, že v současném systému ČR ročně přijde o cca 7812 tun hliníku, ačkoli by z něj mohlo vzniknout asi 312 milionů nových plechovek. U PETu je sice procento vytříděného a recyklovaného materiálu o něco lepší, i tak se ale nevytřídí minimálně 10 240 tun PET materiálu, což odpovídá množství cca 250 milionů PET lahví.  Všechen tento materiál se pak zbytečně znovu těží, což by se v takové míře nedělo.

 

Co se vám od doby založení iniciativy Zálohujme.cz podařilo?

Z původních tří zakládajících členů jsme se za tři roky rozrostli na iniciativu s 25 členy napříč společností. Zálohujme.cz tvoří neziskové organizace, firmy a nejrůznější sdružení. Svou komunikaci opíráme výhradně o expertní analýzy a zkušenosti z terénu. Dáváme si záležet na relevanci našich sdělení. Proto nám také instituce a lidé důvěřují. Za poslední měsíc máme dva nové významné členy – Kofolu a Budějovický Budvar. Komunikujeme s veřejností a také se zákonodárci. Díky více než 35 tisícům podpisů pod peticí za zálohový systém bude naše téma probíráno i ve Sněmovně. 

 

Jaké jsou vaše další plány?

I nadále chceme spojovat všechny, komu záleží na životním prostředí. Přinášíme podložené a relevantní informace o zálohovém systému z cirkulární ekonomice a chceme přesvědčovat odpovědné osoby o tom, že je plošný zálohový systém na PET lahve a plechovky v ČR potřeba. Momentálně třeba chystáme webinář a soutěž o cirkularitě pro žáky a studenty základních a středních škol, pravidelně přednášíme na českých vysokých školách, chystáme „zálohovací“ výstavu v Mattoni Muzeu a připravujeme program na cirkulární den na Karlovarském filmovém festivalu.

 

V jaké zemi funguje zálohový systém a účelná recyklace PET lahve z lahví do lahve nejlépe a mohli bychom se od nich učit?

Zálohový systém funguje již ve 12 evropských zemích a dalších asi 11 o jeho zavedení uvažuje. Momentálně s očekáváním sledujeme start záloh na Slovensku, kde systém funguje nejpodobněji tomu, jak ho navrhujeme my. Z déle fungujících systémů můžeme zmínit například Švédsko, kde se díky zálohám do oběhu vrátí asi 95 % kovů, 90 % PETu a 87 % skla. Podobných výsledků dosahujte také například Litva. Třeba Německo má po rozpačitém začátku úžasné výsledky a návratnost materiálů tam je 98 % u PET lahví a 99 % u kovů. Je také důležité zmínit, že žádná z evropských zemí bez zálohového systému nedosahuje 90% návratnosti materiálů.

 

Můžete nám prozradit více o chystané výstavě v Lázních Kyselka?

Na letní sezónu chystá Mattoni Muzeum v Kyselce novinku v podobě interaktivních herních prvků pro děti i hravé dospělé, které jim zábavnou formou přiblíží téma cirkularity v nápojovém průmyslu. Nové herní prvky budou v open air prostoru bývalé stáčírny Mattoni Muzea instalovány na konci května. Určitě se přijeďte podívat!


Andrea Brožová je PR manažerka a mluvčí společnosti Mattoni 1873 a mluvčí Iniciativy pro zálohování, jejímž cílem je uzavření koloběhu nápojových obalů a opakované využívání materiálu. „Chceme zavést systém zálohování, aby z lahve byla opět lahev, z plechovky opět plechovka.“