Recyklace horem dolem

Upcycling a downcycling jsou pojmy, se kterými se často setkáváme v souvislosti s udržitelností a cirkulární ekonomikou. Jaký je mezi těmito formami recyklace rozdíl a který z nich je pro životní prostředí šetrnější?

Upcyklací označujeme přeměnu odpadů, odpadových materiálů nebo starých a nevyužitých produktů na nové materiály a produkty s vyšší užitnou hodnotou. První příklady upcyklace bychom nalezli už ve starověku, častá byla i v dobách bídy a hospodářské krize, kdy se např. staré věci přešívaly na jiné, kterých bylo nedostatek. 

Novodobé základy této teorie ale položil Reiner Pilz z německé technologické společnosti Pilz GmbH, když se v novinovém článku v roce 1994 zabýval myšlenkou, že moderní společnost potřebuje takový druh recyklace, která přinese vyšší užitnou hodnotu, nezatíží životní prostředí a zachová výrobní zdroje. Teorii upcyklace na přelomu 20. a 21. století rozvíjejí architekt William McDonough a chemik Michael Braungart v knize Od kolébky ke kolébce: Přetvoření cest, kterými vyrábíme věci. McDonough s Braungartem se zasloužili o uvedení upcyclingu do povědomí pop kultury, když apelovali na ekologicky inteligentní design. Klíčem k udržitelnému rozvoji je podle nich racionální navrhování produktů, které po vyčerpání jejich užitných vlastností neskončí na skládkách, ale budou znova v jiné formě využitelné. 

Oproti tomu při downcyclingu dochází k tomu, že se odpadní materiály využívají na výrobu produktů s nižší užitnou hodnotou, než jakou zastával původní výrobek. Po poslední fázi recyklace má daný materiál hodnotu běžného nerecyklovatelného směsného odpadu, který je nutný zkompostovat. Tato forma se osvědčuje zejména u surovin, které produkují toxické látky nebo které po zpracování nenávratně ztrácejí své původní vlastnosti (např. hliník, recyklovaný papír, PVC, použité oblečení a obuv či stavební materiály). Při downcyklaci se z odpadní fólie vyrobí ekologické tašky, z oceli a hliníku pak nástrojová ocel. Papírový odpad lze zase využít k výrobě výplní obalů, toaletního papíru, letáků supermarketů nebo ekologických obalů (na vejce nebo domácí spotřebiče). Termín downcycling byl poprvé použit Reinerem Pilzem z Pilz GmbH v interview Thorntona Kaye ze Salvo v roce 1994.