Jak by mohlo fungovat zálohování v české republice

Iniciativa pro zálohování, ve které je sdruženo pět významných výrobců nápojů, představila v září konkrétní návrh zálohového systému pro PET lahve a plechovky. Zapojit by se do něj měli všichni výrobci a importéři, kteří uvádí na trh nápoje v plastových lahvích a plechovkách. Jak by mohl systém v České republice fungovat a co by z něj plynulo pro běžné spotřebitele, výrobce a obchodníky?

„Zálohový systém zajistí skutečnou recyklaci PET lahví a plechovek v Česku, a přitom nebude vyžadovat žádné finance z veřejných zdrojů. Díky husté síti - téměř 11 tisíc sběrných míst - bude zachován komfort pro spotřebitele, kteří budou k vracení nápojových obalů motivováni zálohou ve výši 3 až 5 korun,“ uvedla Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodala: “Pokud má Česká republika splnit své recyklační cíle pro PET lahve a plechovky pro rok 2025, je potřeba začít jednat a již nyní udělat politické rozhodnutí. Nyní sice v Česku dobře třídíme, ale místo skutečné recyklace z lahve do lahve či z plechovky do plechovky končí příliš mnoho kvalitního materiálu na skládkách, ve spalovnách, nebo jako surovina pro výrobu dětských plen a jiných produktů, které již znovu recyklovat nelze. Díky zálohovému systému budeme schopni vysbírat a recyklovat minimálně 90 % plastových lahví a plechovek uvedených na trh.”

Jakých obalů se bude zálohování týkat?

Zálohovat se budou plastové a kovové obaly od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 15 %. Výjimku budou mít nápoje, které jsou do svého obalu stáčeny přímo v místě prodeje, jako jsou například sudová vína stáčená do PET lahví

Kde bude možné je vracet?

Vracet tyto nápojové obaly půjde ve všech prodejnách potravin s plochou nad 50 m2 a na čerpacích stanicích. Celkem se bude jednat o téměř 11 tisíc sběrných míst v celé České republice. Pro sběr nápojových obalů se mohou dobrovolně rozhodnout i obchody s menší prodejní plochou. Lahve a plechovky budou přijímány buď prostřednictvím automatu, či zcela jednoduchou a prostorově úspornou formou ručního sběru.

O kolik se zvýší cena zálohované PET lahve pro běžné spotřebitele?

Výše zálohy zatím není pevně stanovena, bude se pohybovat v rozmezí od 3 do 5 korun v závislosti od úrovně spotřebitelských cen v době spuštění systému, přičemž výše zálohy bude pro všechny typy obalů stejná. „Klíčový rozdíl mezi současným systémem a systémem záloh, kdy lidé začnou vnímat hodnotu použitých obalů, je pro spotřebitele ekonomicky motivační,“ myslí si Kristýna Havligerová. „Skutečně pak nápojové obaly vrací a rozmyslí si, zda obal vyhodí. Pohozené PET lahve a plechovky se tak do systému vrátí.“

Kdo bude zálohový systém řídit?

Za svoz, zpracování a zajištění recyklace vysbíraných nápojových obalů bude zodpovědná správcovská společnost. Správce bude obchodníkům kompenzovat přímé dodatečné náklady prostřednictvím finančního příspěvku.

Jak se zálohované obaly dostanou k recyklaci?

Výrobci nápojů budou mít přednostní právo vykoupit svůj podíl obalového materiálu, který bude následně recyklován do nových lahví či nových plechovek, za tržní cenu.

„Při návrhu systému jsme se inspirovali existujícími zálohovými systémy napříč Evropou. Primárním vzorem pro nás byla Skandinávie a pobaltské státy, přičemž z každého jsme vzali to nejlepší a celek adaptovali na podmínky a potřeby České republiky,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. Zálohové systémy pro PET lahve a plechovky úspěšně fungují již ve 12 evropských zemích, které díky nim dosahují účinnosti recyklace přes 90 %. Prakticky ve všech ostatních členských zemích EU je jeho zavedení plánováno či zvažováno. Z průzkumů, které si nechala zpracovat Iniciativa pro zálohování prostřednictvím aplikace Instant Research společnosti Ipsos, vyplynulo, že zavedení zálohového systému v České republice podporuje 81 % Čechů.

Přečtěte si také:
Výhody zálohového systému

Kristýna Havligerová je více než rok mluvčí Iniciativy pro zálohování, kam přišla po několikaletém působení v České spořitelně. V ní měla na starosti externí, interní, produktovou i krizovou komunikaci, CSR projekty a komunikaci v Nadaci České spořitelny. Ještě předtím zajišťovala PR a mediální komunikaci pro europoslance Parlamentu EU a působila jako redaktorka v Hospodářských novinách na serveru peníze.cz.