Zálohy zatočí s odpadem v přírodě

V druhé části rozhovoru s Kristýnou Havligerovou, mluvčí Iniciativy pro zálohování, se věnujeme konkrétnímu návrhu systému zálohování, který by mohl fungovat v České republice.

1. Můžete ve stručnosti popsat systém zálohování, který Iniciativa nedávno představila?

Základem plošného systému zálohování PET lahví a plechovek bude hustá síť sběrných míst. Je totiž zásadní, aby byla sběrná síť pro spotřebitele dostupná a ti nemuseli přemýšlet o tom, kde obal vrátit. Celkem se bude jednat o téměř 11 tisíc sběrných míst. Budou k nim patřit všechny obchody s potravinami s prodejní plochou větší než 50 m2 a čerpací stanice. Pro sběr nápojových obalů se mohou dobrovolně rozhodnout i menší obchody. Lahve a plechovky budou přijímány buď prostřednictvím automatu, či zcela jednoduchou a prostorově úspornou formou ručního sběru. 
 
Zálohy se budou týkat obalů o objemu od 0,1 do 3 litrů. Zálohovat se budou plastové a kovové obaly od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 15 %. Výjimku budou mít nápoje, které jsou do svého obalu stáčeny přímo v místě prodeje, jako jsou například sudová vína stáčená do PET lahví. 

Důležitá je také záloha, kterou musíme nastavit tak, aby spotřebitele motivovala vracet nápoje, a přitom je neodradila od nákupu. Uvažujeme o výši v intervalu od 3 do 5 korun. Samozřejmě tomu bude předcházet průzkum a v potaz musíme vzít také výši aktuálních spotřebitelských cen. Nápojové obaly budou označené logem zálohování, aby spotřebitelům bylo na první pohled jasné, že jej mohou vrátit.

2. Nakolik a v jakých aspektech je zálohování důležité pro efektivní recyklaci PET lahví a
plechovek?

Je dobré podívat se na to, jak to funguje dnes. My Češi skvěle třídíme a jsme v tom velmi zodpovědní a důslední. Třídění ale ještě není recyklace a velká část obalů, které Češi pečlivě vytřídí, často i opláchnou a odnesou na sběrná místa, není vůbec opětovně využita. Aktuální míra recyklace plastu je u nás 42 %, v případě plechovek dokonce pouze kolem 30 %. To jsou alarmující čísla. Ukazují, že navzdory vysoké míře třídění většina obalových materiálů končí na skládce či ve spalovně bez dalšího využití. Velká část nápojových obalů navíc znečišťuje naše okolí. Tzv. littering, tedy volně pohozené nápojové obaly, jsou v České republice nepříjemnou realitou a nejviditelnější odpadovou položkou jsou právě plechovky a PET lahve, což nám potvrzují také lidé v průzkumech.

Plošný systém záloh na PET lahve a plechovky nabízí řešení, díky kterému evropské zálohující země zmíněné problémy vyřešily. Zálohový systém totiž dostane nápojové obaly do uzavřené smyčky, kde se stanou základem pro výrobu nových PET lahví a plechovek, a zajistí tak jejich opakovaného využití. Klíčový rozdíl mezi současným systémem a systémem záloh je ve finanční motivaci zálohy, kdy lidé začnou vnímat hodnotu použitých obalů. Lidé pak skutečně obaly vrací a rozmyslí si také, zda použitý obal vyhodí a ty pohozené se do systému vrací. V evropských zemích, kde už zálohy fungují, se míra zpětného sběru k recyklaci pohybuje kolem 90 % a v mnoha zemích tuto hranici převyšuje. Systém navíc sbírá obaly zcela čisté, a tak se dají snadno opět využít v potravinářství.

3. Jaké by byly jeho další benefity pro životní prostředí a společnost?

PET a hliník jsou materiály s velkým potenciálem pro opakované využití pro stejný účel. Při výrobě nápojových obalů z recyklátu můžeme ušetřit až 95 % energie a snížit tak jejich uhlíkovou stopu až o 80 %. Většinu hmotnosti materiálu můžeme využít pro výrobu nového nápojového obalu. 

Zálohy pomáhají zatočit i s odpadem pohozeným ve volné přírodě. V Německu před zavedením plošného zálohového systému tvořily nápojové obaly zhruba jednu pětinu z celkového objemu pohozených odpadků v okolí – v roce 2002 bylo v přírodě odhozeno 1 až 2 miliardy nápojových obalů. Po zavedení záloh se toto množství snížilo téměř na nulu. S tím, jak zálohový systém pomohl snížit pohozené nápojové obaly v přírodě, jsou spokojeni také v Litvě. V průzkumu z roku 2018 tuto pozitivní zkušenost potvrdilo 95 % respondentů.

4. Jaké zkušenosti mají se zálohováním na Slovensku?

Slováci si na zálohování zvykli a zálohované nápojové obaly vrací. Nyní už mají více než 600 milionů vrácených nápojových obalů a zhruba 2 900 sběrných míst. A síť neustále roste. Systém je nyní schopen vysbírat i přes 4 miliony obalů každý den. Za pouhých 10 měsíců Slováci vybudovali třídící centrum, 5 meziskladů, IT systém a mají srozumitelnou informační kampaň. Přitom standardně je na to potřeba 18 až 24 měsíců. Samozřejmě, spousta detailů je ještě potřeba vyladit, což souvisí zejména s extrémně krátkou dobou, kterou měli na Slovensku k dispozici na jeho implementaci.

Ze slovenské zkušenosti víme důležitý poznatek, a to že za velmi krátkou dobu lze nastavit cirkularitu obalů. Už teď je více než půl miliarda obalů vysbírána a recyklována do nových obalů, což ještě třeba před rokem nebyla vůbec pravda. A to je velmi dobrá zpráva.

5. Nedávno jste pořádali workshop o zálohovém systému v Lotyšsku. Jak tam funguje a co si z jejich zkušenosti můžeme vzít my v ČR?

Během semináře jsme slyšeli mnoho zajímavých informací. Zálohový systém v Lotyšsku funguje od letošního února a i za tuto krátkou dobu se již stihl u spotřebitelů dobře etablovat. Pro mne byl překvapivý moment, kdy ředitel lotyšského správce doporučil co nejkratší dobu přechodného období. To je interval, kdy se spotřebitelé mohou v obchodech potkat s nezálohovanými i zálohovanými nápojovými obaly, protože obchodníci potřebují vyprodat staré zásoby. Doporučil omezit tuto dobu na co nejkratší a zkrátit tak období, které může být nepřehledné pro spotřebitele.

Iniciativu pro zálohování PET lahví a plechovek založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohování PET lahví a plechovek v České republice, které zajistí uzavřený koloběh těchto nápojových obalů. 

Přečtěte si také:
Výhody zálohového systému
Jak by mohlo fungovat zálohování v ČR
Češi chtějí zálohování PET lahví a plechovek

Kristýna Havligerová je více než rok mluvčí Iniciativy pro zálohování, kam přišla po několikaletém působení v České spořitelně. V ní měla na starosti externí, interní, produktovou i krizovou komunikaci, CSR projekty a komunikaci v Nadaci České spořitelny. Ještě předtím zajišťovala PR a mediální komunikaci pro europoslance Parlamentu EU a působila jako redaktorka v Hospodářských novinách na serveru peníze.cz.