Kvalita masa začíná u půdy

Rodinný statek Naše hospodářství v Osicích na Královéhradecku hospodaří už od 19. století. Současný hospodář Jakub Erler ale přináší změnu: po odchodu z korporátu vsadil na regenerativní a ekologické zemědělství. Přístup, který má půdu ozdravovat, zvyšovat její odolnost vůči suchu i erozi a podporovat život v ní – a který nakonec ovlivňuje i to, co máme na talíři.

Proč jste se rozhodl opustit korporát a věnovat se rodinnému hospodářství?

Myšlenka vrátit se na rodinný statek po prarodičích v Osicích ve mně začala uzrávat v létě 2014. Postupně jsem si uvědomoval, že mě práce v korporátu nenaplňuje tak, jak jsem očekával. Věnoval jsem se hlavně vedení lidí a nastavování procesů, ale chyběl mi hmatatelný výsledek – něco, co člověk skutečně vidí a může si na to sáhnout.

Navíc mě při cestách do zahraničí vždy neuvěřitelně přitahovaly farmy a život kolem nich. Zpočátku jsem si říkal, že budu hospodařit jen „bokem“, aby statek nezanikl. Jenže práce na hospodářství mě postupně pohltila natolik, že si dnes už jiný život ani neumím představit.

Co na tak zásadní změnu říkala rodina?

Zpočátku to byl pro rodinu velký šok a málokdo tomu chtěl věřit. Paradoxně mě ale víc odrazovali lidé z oboru než ti nejbližší. Děda, který po restitucích farmě vdechl nový život, byl naopak nadšený. A manželka mě podporovala od samého začátku – dnes na ní ostatně stojí řada klíčových procesů na statku.

Cesta ke zdravější půdě i potravinám

Tradice vašeho hospodářství sahá do 19. století. Jak se s vaším příchodem změnil způsob hospodaření?

Od mého návratu se přístup k hospodaření změnil opravdu výrazně. Dlouhá léta jsme fungovali konvenčně – tedy intenzivně, s důrazem na co nejvyšší výnosy, což obvykle znamená větší závislost na průmyslových hnojivech, pesticidech nebo těžké mechanizaci.

Postupně jsme ale začali hledat cestu ke zdravější půdě i potravinám. Brzy jsme zjistili, že to nepůjde bez změny myšlení. Nešlo jen o pořízení nových technologií – zásadní bylo přenastavit způsob uvažování o půdě a o tom, jak s ní pracovat. Začali jsme víc pozorovat, učit se a zkoušet nové postupy.

V zemědělství je každá chyba drahá a její náprava často trvá celou sezónu, někdy i déle. I proto je to poměrně konzervativní obor – změny se zavádějí opatrně a krok po kroku.

Můžete jednoduše vysvětlit, v čem spočívá rozdíl mezi konvenčním a regenerativním přístupem?

Regenerativní hospodaření je přístup zaměřený na dlouhodobé zlepšování zdraví půdy – její struktury, života v ní i schopnosti zadržovat vodu. V důsledku se to promítá také do kvality potravin.

V praxi to pro nás znamená například neorat, abychom nenarušovali půdní strukturu, postupně omezovat chemii a pracovat s půdou co nejšetrněji. Snažíme se také, aby nezůstávala holá – po většinu roku ji pokrývají plodiny nebo meziplodiny, které ji chrání a zároveň vyživují.

Důležitý je promyšlený osevní postup podporující pestrost plodin, který pomáhá omezovat choroby a udržovat půdu dlouhodobě vitální. Velkou výzvou je také snižování využívání anorganických hnojiv, proto se intenzivně věnuji studiu výživy rostlin.

Jak hledáte rovnováhu mezi šetrným přístupem a ekonomickou udržitelností?

Hospodaření musí dávat smysl i ekonomicky. Vnímám jako naši odpovědnost předat statek další generaci v lepším stavu – a nemyslím tím jen budovy nebo pozemky, ale především zdraví půdy. Regenerativní a ekologické zemědělství beru jako cestu, jak toho dosáhnout.

Důležitou roli pro nás hraje přímý prodej masa koncovým zákazníkům. Díky tomu máme stabilnější ekonomiku a můžeme si dovolit náročnější, ale dlouhodobě udržitelnější postupy v rostlinné výrobě i lepší podmínky pro chov zvířat.

V českých podmínkách jsou malé farmy pod velkým tlakem a samotné dotace často nestačí. Pomáhá nám proto diverzifikace – vlastní zpracování, více prodejních kanálů, propojení rostlinné a živočišné výroby i poskytování zemědělských služeb. Přesto platí, že marže jsou nízké a investice vysoké.

Spokojená zvířata jako základ kvalitního masa

Jakou roli hrají v tomto systému zvířata?

Zvířata mají v celém systému klíčovou roli – nejen ekonomicky, ale i biologicky. Pomáhají uzavírat koloběh živin: do půdy se vrací organická hmota, která je zásadní pro výživu půdních organismů a dlouhodobou úrodnost.

Chov skotu nám zároveň poskytuje statková hnojiva a umožňuje spásání meziplodin, což podporuje biodiverzitu a zároveň zlepšuje ekonomiku provozu.

Jak může farmář ovlivnit kvalitu masa?

Základem je kvalitní krmná dávka. Krmení si sami pěstujeme a každý den mícháme. Díky regenerativnímu hospodaření má navíc vyšší výživovou hodnotu.

Stejně důležitá je každodenní péče a způsob chovu nastavený tak, aby zvířata žila v klidu a bez zbytečného stresu. Když je zvíře v pohodě, lépe roste, je odolnější a výsledná kvalita masa je úplně jiná než ta, na kterou jsme zvyklí ze supermarketů.

Je tento model použitelný i ve větších chovech?

Teoreticky ano, ale lepší péče o zvířata znamená také vyšší náklady. Dokud zákazníci nebudou ochotni platit reálnou cenu potravin a obchodní marže zůstanou vysoké, bude to složité. Na rodinných farmách je přece jen snazší mít ke zvířatům osobnější vztah a zároveň větší flexibilitu.

Farmářské trhy vracejí lidi k lokálním a sezónním potravinám

Jste zakladatelem farmářských trhů v Hradci Králové. Proč jste se rozhodl je organizovat?

Chtěl jsem podpořit další lokální producenty, protože vím, jak náročné je dostat kvalitní výrobky na trh s férovou marží. Zároveň jsem chtěl vytvořit místo, kde se bude dobře prodávat i naše maso. A v neposlední řadě – mám Hradec rád a myslím, že si zaslouží pěkné trhy.

Jakou roli dnes farmářské trhy hrají? Měl by je mít každý region?

Trhy učí lidi nakupovat lokálně a sezónně, což prospívá krajině i místní ekonomice. Zároveň jsou přirozeným místem setkávání – lidé se potkají, dají si dobré jídlo a podpoří konkrétní farmáře.

Praktickou výhodou je i to, že na jednom místě pořídíte produkty od více producentů, takže šetříte čas i zbytečnou dopravu.

Vnímáte změnu v chování zákazníků směrem k lokálním potravinám?

Ano, a moc si toho vážíme. Bez přímé podpory zákazníků bychom naši práci dělat nemohli. Pokud budeme dál zlepšovat služby, věřím, že tento trend bude pokračovat.

Pomáhají nám i platformy jako Lokálové, které propojují malé poctivé farmáře se zákazníky, kterým záleží na tom, co a od koho nakupují.

Co byste řekl lidem, kteří váhají, zda má smysl investovat do lokálních potravin?

Každý místní farmář má v komunitě důležitou roli. Když nakupujete od někoho, kdo svou práci dělá poctivě a snaží se ji neustále zlepšovat, pomáháte mu v tom pokračovat. A ten dopad je vidět – na krajině, na kvalitě jídla i na tom, jak se žije zvířatům.

Lokální potraviny do škol: chybí hlavně propojení a důvěra

Vidíte potenciál v projektech propojujících farmáře se školními jídelnami?

Určitě ano. Dává to smysl pro obě strany – děti by jedly kvalitnější lokální potraviny a farmáři by získali stabilnější odběr.

Proč se něco podobného zatím nerozšířilo víc?

Často chybí propojování a vzájemná důvěra. Výrobci i nákupčí si dopředu myslí, že se nepotkají v ceně, ale naše zkušenost ukazuje, že to tak být nemusí.

Další velkou překážkou je logistika. Mnoho menších producentů nemá kapacitu na pravidelné rozvozy a školní jídelny zase potřebují spolehlivost a pravidelnost dodávek. Je potřeba to řešit systematicky.

V Královéhradeckém kraji funguje elektronické tržiště propojující jídelny s farmáři. Zapojili jste se do něj?

Snažíme se zapojit a jsme už blízko realizaci. Zbývá nám posledních pár kroků. V praxi to funguje jednoduše: jídelny objednají e-mailem nebo přes e-shop, my maso připravíme a v rozvozový den ho dovezeme přímo do školní jídelny.

Pořádáte na statku také akce pro děti nebo školy?

Ano. Pořádáme exkurze na farmě, dny otevřených dveří a setkáváme se s dětmi i na trzích. Chceme je inspirovat a ukázat jim, že zemědělství je smysluplná práce a že i menší farma může dobře fungovat a uživit rodinu.

Často se i běžný nákup u nás na statku promění v malé povídání o tom, jak hospodaříme a proč. Smyslem je pro nás hlavně inspirace a budování vztahu lidí k místu i k jídlu.

Kam byste chtěl statek posunout v příštích letech?

Chceme být stabilní a důvěryhodnou volbou pro zákazníky, zlepšovat logistiku a být místem, kam budou rády jezdit rodiny s dětmi. Zároveň bych si přál, aby naše hospodaření inspirovalo další zemědělce ke změnám a aby naše pole i krajina byly zdravější a úrodnější.

Jakou radu byste dal začínajícím zemědělcům?

Ať si své rozhodnutí dobře promyslí. A pokud se do toho pustí, ať do toho dají srdce, zdravý rozum a jsou připraveni tvrdě pracovat.

Pro více informací navštivte https://nasehospodarstvi.cz/