Těší mě rozmáhající se trend swapů

Jak se změnil její přístup k nakupování, v čem vidí největší hrozbu pro naši planetu a jaké události z oblasti udržitelnosti jí poslední dobou nejvíc zaujaly? To a mnohem víc nám v rozhovoru prozradila Martina Patočková, šéfredaktorka zpravodajského webu Ekonews.cz.

1. Martino, kdy vznikl web Ekonews.cz a co bylo impulsem pro jeho spuštění?

Oficiálně jsme s Veronikou web odstartovaly v červnu roku 2020, ale chystaly jsme ho za poměrně velkých porodních bolestí asi rok předtím. Byly jsme zpočátku hodně naivní, ale naším hlavním cílem bylo vyplnit díru na českém trhu a spustit a provozovat specializovaný zpravodajský web na téma udržitelnosti a ekologie ve spojení s byznysem. Jsme s Veronikou obě ekonomické novinářky, takže pro nás byla a je priorita dívat se na témata z pohledu čísel a faktů. 

2.Ovlivnilo zaměření webu a to, že se tématu ekologie intenzivně věnujete, i Váš pohled na udržitelnost?

Určitě ano, i když u mě nešlo o žádný náhlý přerod, spíše o postupný vývoj. Hlavně v souvislosti s dětmi jsem si uvědomila, že situace není dobrá, mám na mysli probíhající klimatickou změnou, a cítila jsem větší potřebu se problémům s tím spojených věnovat prostřednictvím toho, co umím - tedy novinařiny. Sice jsem se začala těmito tématy zabývat už za svého působení v MF Dnes, kam jsem se vrátila po rodičovské, ale potřeba mít vlastní web byla logickým vyústěním. A sešla se s tím, o čem přemýšlela Veronika už delší dobu. 

3.Změnila jste v té souvislosti své (spotřebitelské) chování? Jak konkrétně?

Určitě se mnohem více snažím chovat se udržitelně a než si něco koupím, více to promýšlím. Nejde o žádné zázračné řešení, to ostatně neexistuje, ale spíše o soubor drobných kroků, které mohou trochu přispět. Od toho nosit si vlastní kelímek na kávu, nekupovat přehršel vod a limonád v plastu a plechovce a nosit si vlastní lahev, jak to jen jde, kupovat hlavně české a nejlépe bio ovoce a zeleninu. Nejsem dokonalá, takže se mi to ne vždycky daří, ale jde o to se alespoň snažit a myslet na to. Velký problém je textil, ale i tam se mi podařilo omezit nákupy nového oblečení na minimum. Second handy, swapy a různé aplikace jako Vinted už fungují hodně dobře. 

4.Jaké události, trendy nebo inovace v ekologické oblasti Vámi za poslední dobu nejintenzivněji „hnuly“ v pozitivním i opačném slova smyslu?

Když začnu tím negativním, tak se snažím nepropadat depresi ze všech špatných zpráv ohledně dopadů klimatické krize. U nás např. vlny veder a v poslední době i požáry. Je důležité, aby média toto téma spojovala s klimatickou změnou, protože část populace tento fakt ještě ani nepřijala. Pokud jde o trendy, jak jsem říkala, těší mě rozmáhající se trend swapů, různých appek usnadňujících nákup oblečení z druhé ruky. V potravinách jsou to snahy o lépe recyklovatelné obaly, i když tady bývá často hodně sporné, co je krok vpřed a co pouze greenwashing. Jako plus se určitě dají počítat snahy výrobců i obchodníků snižovat gramáž a zjednodušovat obaly. V případě výrobců nápojů je to větší podíl recyklátu v lahvi, do kterého jsou ale tlačeni i Evropskou unií. 

5.A jaké projekty Vás nejvíce zaujaly?

Když bych měla jmenovat konkrétně, skvělý je třeba Knihobot, který vám umožní dát snadno druhý život knihám a snadno, bez obcházení antikvariátů. U prodeje potravin se mě líbí násypné systémy od české firmy MIWA, tak jen doufám, že je zákazníci přijmou a rozšíří se více a tím pomohou prodeji bez obalu. V oblasti nyní asi nejsledovanější, týkající se cen energií, dochází k překotnému vývoji, místo panelů už jsou i solární tašky, automobilky vyvíjí solární auto.

6.Jaké jsou podle Vás nejčastější mýty ve společnosti týkající se ekologie?

Těch je asi velká spousta. Hodně jich panuje v elektromobilitě, která je pro mnoho lidí stále červeným hadrem. Velké téma jsou obaly, na plasty se nyní díváme skrz prsty, ale někdy jsou nejlepším řešením z pohledu celkových dopadů na životní prostředí (které jde přesně spočítat s pomocí metody LCA). Naopak jednorázové sklo, které působí čistě, je inertní, nehrozí zde žádné mikroplasty, je ale hodně energeticky náročné a celkově ekologicky dobře nevychází. Vždycky je tedy třeba se dívat na celý problém v souvislostech. A z toho mi vychází, že nejlepším řešením je snažit se snížit spotřebu, i když to neradi slyší jak zákazníci, tak výrobci.

7.Jaký rozhovor nebo článek na Ekonews.cz by neměl uniknout naší pozornosti?

V poslední době jsme se hodně věnovali tématu pesticidů. To je takový neviditelný problém, který nikdo moc neřeší, maximálně se záchytem kustovnice z Číny. Jejich dopady nelze většinou jasně spojit s konkrétními zdravotními problémy. Oficiální čísla, která do nás hustí Ministerstvo zemědělství a velcí zemědělci mluví o poklesu jejich používání. Ale reálná situace není zdaleka tak dobrá, pesticidy jsou ve vodě, výskyt se nelepší, nálezy jsou na potravinách, a to celých chemických koktejlů. Sice jsou jednotlivé pesticidní látky pod zákonným limitem, ale dnes neexistují studie, jaké to bude mít následky. Na místě je tak předběžná opatrnost a považuji za správné, že EU vyvíjí tlak na jejich omezení.

Martina Patočková působila od roku 1996 v ekonomické redakci ČTK, kterou po čtyřech letech vystřídala ekonomická redakce MF Dnes. Věnovala se tématům makroekonomické situace a intervencím ČNB, ale i vývoji spotřebitelských cen a podobně. Teď ji nejvíc baví psát o vlivu klimatických změn na ekonomiku, na úroveň firem i každého z nás.