Věčné chemikálie
PFAS. Zkratka, za kterou se skrývá jedna z největších environmentálních výzev současnosti. Per- a polyfluorované látky – známé také jako „věčné chemikálie“ – jsou všude kolem nás: v kuchyni, koupelně, šatníku i v pitné vodě. Jsou tak stabilní, že v přírodě prakticky nezanikají. A to je pro ni i naše zdraví velmi nebezpečné.
Co jsou PFAS a proč nám škodí?
PFAS je skupina více než 10 000 syntetických chemikálií, které byly vyvinuty pro svou výjimečnou odolnost vůči vodě, mastnotě a teplu. Hojně se využívají od 40. let 20. století a najdeme je v teflonových pánvích, nepromokavém oblečení, kosmetice, hasicích pěnách, potravinových obalech, a dokonce i v nitroděložních tělíscích.
Jejich vlastnosti, které z nich dělají průmyslový zázrak, jsou zároveň jejich největší hrozbou: nerozkládají se přirozenou cestou. Zůstávají v půdě, vodě, potravním řetězci a v našem těle po celá desetiletí.
Vliv věčných chemikálií na lidské zdraví
PFAS mohou narušovat produkci a funkci hormonů, zejména štítné žlázy a pohlavních hormonů. Výzkumy ukazují, že u žen může docházet ke zkrácení menstruačního cyklu, u mužů ke snížení počtu spermií a kvality spermatu. U těhotných žen bylo zaznamenáno riziko nižší porodní hmotnosti dítěte nebo předčasného porodu.
Některé látky ze skupiny PFAS – například PFOA a PFOS – byly Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) označeny jako možné lidské karcinogeny. Nejčastěji se zmiňuje rakovina ledvin, varlat, jater a slinivky. PFAS zároveň poškozují játra a mohou ovlivnit metabolismus tuků, což se projevuje zvýšením cholesterolu.
Děti vystavené vyšším hladinám PFAS v těle vykazují sníženou odpověď na očkování – tělo si hůře vytváří protilátky. Zároveň se objevuje vyšší nemocnost a horší schopnost bojovat s infekcemi. To je zvlášť problematické u malých dětí a seniorů.
PFAS nejsou v těle jen pasivními „návštěvníky“. Patří mezi látky, které dokážou narušovat hormonální systém, zasahovat do metabolismu i imunity, a přitom se v těle rozkládají velmi pomalu – pokud vůbec. Odborné studie v posledních desetiletích ukázaly, že dlouhodobá expozice těmto látkám je spojena s celou řadou zdravotních problémů.
Problém PFAS je i v tom, že účinky se kumulují v čase – čím déle jsme těmto látkám vystaveni, tím větší je jejich celkový dopad. Tělo si s nimi neumí poradit. Zůstávají v krvi, v tkáních a ovlivňují zdraví i při nízkých koncentracích.
PFAS v České republice
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV TGM) je výskyt PFAS v České republice již systematicky sledován. Zvýšené koncentrace PFAS byly zaznamenané ve vodě i půdě v blízkosti letišť, chemiček a požárních zbrojnic. Některé vodárenské společnosti začínají investovat do filtrací na aktivní uhlí, ale jde o nákladné řešení.
Legislativa a co se chystá
V únoru 2023 předložilo pět členských států Evropské unie – Německo, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko a Norsko – Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) historicky největší návrh zákazu celé skupiny PFAS. Tento krok by mohl vést k plošnému omezení používání více než 10 000 různých sloučenin PFAS napříč průmyslem a spotřebním zbožím.
Návrh počítá se dvěma možnými variantami: kompletní zákaz PFAS s přechodným obdobím 18 měsíců nebo zákaz s výjimkami pro „nezbytná použití“ – například ve zdravotnictví (např. srdeční stenty, dialyzační přístroje), polovodičovém průmyslu, výrobě baterií či v letectví.
A jak se k návrhu staví České republika? Obecně ho podporuje, ale spolu s dalšími zeměmi vznáší připomínky. Hlavní obavy se týkají dostupnosti alternativ a možného dopadu na domácí průmysl (např. výroba automobilových dílů, hasicích systémů nebo zdravotnických pomůcek). Například Ministerstvo životního prostředí ČR doporučuje přechodné období alespoň 5 let pro vysoce technické aplikace, kde dnes neexistuje bezpečná a funkční náhrada.
Rozhodnutí ECHA a Evropské komise se očekává ve druhé polovině roku 2025. Pokud bude návrh schválen, mohlo by jít o největší chemický zákaz v dějinách EU, s dopadem nejen na průmysl, ale i na běžné spotřebitele.
#vecnechemikalie #pfas
