Zálohování z pohledu měst a obcí

Téma zálohování jsme probrali z mnoha úhlů pohledu a další příspěvek o něm věnujeme postoji měst a obcí, kterých by se případný zálohový systém také významně týkal. O tom, jak a v jakých aspektech konkrétně, si můžete přečíst v tomto článku.

40 procent pro, 45 procent zásadně proti

Podle interního průzkumu Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) mezi představiteli obcí uvedlo spíše kladný a velmi kladný postoj k zavedení zálohového bezmála 40 % oslovených respondentů. Ti nejčastěji očekávají vyšší čistotu vysbíraných PET lahví a plechovek a snížení nákladů na odpadové hospodářství. I přesto se čtvrtina z nich obává určitých negativních dopadů zálohového systému na jejich obec. Negativní postoj v průzkumu naopak vyjádřilo přes 45 % oslovených zástupců obcí, kteří jako nejčastější obavu uvádí negativní dopady na příjmy obce a na třídění a recyklaci obyvatel. Zbylých 15 % ještě není rozhodnutých a potřebuje poznat systém záloh a jeho přínos více do hloubky.

Zálohování navýší náklady obcí jen minimálně

Nejnovější dopadová studie CETA, která vznikla na základě podnětu Iniciativy pro zálohování, potvrdila, že PET lahve financují celý zálohový systém téměř čtvrt miliardou korun. Situace nemotivuje výrobce jiných obalů k tomu, aby je vyráběli z materiálů, které jsou lehce recyklovatelné. Nemotivuje ani odpadové firmy, aby využívali i jiné materiály než PET lahve. Je to jako kdyby si jeden cestující v autobuse koupil jízdenku a ostatní jeli zadarmo. I zástupci municipalit tyto neférové podmínky vnímají a panuje shoda, že je potřeba je narovnat. Právě zálohový systém by v tom mohl pomoci. 

V delším horizontu lze očekávat navýšení celkových nákladů obcí a měst v souvislosti se zavedením zálohového systému na PET lahve a plechovky pouze o 0,035 procenta, což znamená nárůst nákladů v průměru o 14 korun na občana a rok z rozpočtů obcí a měst,“ potvrdil webu Ekonews.cz ředitel CETA Aleš Rod. „Ekonomické dopady zavedení zálohového systému na rozpočty měst a obcí skutečně nejsou kritickou bariérou zavedení systému záloh,“ zdůrazňuje a zároveň připouští, že situace bude v každé obci jiná. „Dopady nelze paušalizovat. Budou se lišit podle toho, jaká ekonomická rozhodnutí starostové udělají, protože se dnes avizuje, že mnohé věci budou muset obce kofinancovat. Starostové a starostky tedy budou muset dělat více složitějších rozhodnutí, kam patří i organizace odpadového hospodářství.

Pozitivní dopady zálohování

Hlavním diskutovaným přínosem zavedení zálohového systému je cirkularita, tedy to, že se nápojové obaly dostávají do uzavřeného koloběhu, kde se stávají základem pro výrobu nových lahví a plechovek. Důležitým pozitivním dopadem pro ČR je splnění cílů Evropské unie zpětného odběru a recyklace. Většina hráčů na trhu už dnes vnímá pozitivní dopady zálohového systému na životní prostředí. Pokud začneme vyrábět PET lahve a plechovky ve větší míře z recyklátu, posílíme tím surovinovou bezpečnost České republiky. Naprostou většinu hmotnosti nápojového obalu totiž můžeme opakovaně využít pro výrobu nových lahví nebo plechovek. U PET lahví je to zhruba 80 %, u plechovek dokonce 97 %. Podstatou je totiž základní vlastnost PET i hliníku, a to je možnost jejich opakované recyklace. Uzavření koloběhu materiálu naplňuje principy cirkularity systému.

Dalším diskutovaným přínosem je snížení CO2 až o 80 % a úspora energie až o 95 % při výrobě nové plechovky z recyklátu namísto z panenské suroviny a celkové snížení enviromentálních dopadů (až o 28 % nižší stopa celkového procesu nakládání s plastovými a hliníkovými obaly na nápoje oproti stávajícímu systému). S tímto souvisí i potenciální dopad v podobě snížení odhazování zálohových nápojových obalů do přírody. Další skupina pozitivních dopadů souvisí s očekáváním některých obcí, že zálohový systém zlepší samotné obecní hospodaření s odpady. Přínosem může být snížení administrativní náročnosti spojené s odpadovou agendou či možnost snížit počet sběrných míst a počet sběrných nádob.

Mezi potenciálními pozitivy jsou také vyšší čistota vysbíraných PET lahví a plechovek (jelikož se budou zpětně vykupovat pouze nepoškozené lahve a plechovky), edukace občanů ohledně ceny odpadů včetně snížení tzv. litteringu (volného odhazování odpadů) a konečně vznik transparentních dat o uvádění PET lahví a plechovek na trh a jejich recyklaci.


Další podklady k debatě o implementaci zálohového systému na PET lahve a plechovky z pohledu municipalit jsou dostupné v kompletní verzi studie CETA zde.

Prohlédněte si také

Vybíráme z EKOABECEDY: LCA studie

Vybíráme z EKOABECEDY: LCA studie

Chuť zálohovat roste

Chuť zálohovat roste