Vybíráme z Ekoabecedy: Neplýtvejte, vracejte a třiďte

Nyní už víme, že dopad výrobku na životní prostředí posuzujeme podle jeho celého životního cyklu (tzv. LCA). Podívejme se teď detailněji na obalové materiály z tohoto úhlu pohledu a z hlediska spotřeby surovin, výroby a logistiky:

• S vyšší spotřebou nerostných surovin je třeba počítat při výrobě skleněných a hliníkových obalů. S tím jsou spojeny i vyšší nároky na energii, vodu a vyšší emise oxidu uhličitého.

• Naopak méně nerostných surovin je třeba na výrobu nápojových kartonů a ještě méně na PET lahve. Spotřeba surovin u PET lahví se navíc stále snižuje s tím, jak klesá jejich hmotnost, a také, že při jejich výrobě používáme stále větší podíl rPET – tzn. materiálu vyrobeného z recyklovaného PET plastu.

• Lehčí a skladnější obalové materiály mají nižší náklady na dopravu a skladování.

Dopady obalů na životní prostředí z hlediska jejich dalšího využití:

• Vratné skleněné lahve se podle mnoha studií jeví jako nejlepší obalový materiál, protože se dají používat opakovaně. Nesmíme však zapomínat, že i jejich opakované použití není zadarmo – musíme započítat jejich sběr, dopravu a čištění.
• Pozor – naopak nevratné jednorázové skleněné obaly mají největší uhlíkovou a vodní stopu. Jejich výroba, přeprava, recyklace, případně odstranění představují velkou zátěž na životní prostředí.
• Vytříděné obaly z nápojových kartonů umíme dobře zpracovat – recyklací z nich získáváme papír a také hliník, polyethylen či směs hliníku a polyethylenu. V ČR se z nápojových kartonů vyrábí zejména designové interiérové stavební desky.
• Velmi dobře umíme zpracovat také PET lahve. Dokonce tak dobře, že výrobci postupně směřují k tomu, aby jejich PET lahve byly 100% recyklovatelné, což znamená, že veškerý materiál z použitých lahví bude znovu využit. Tento přístup podporuje také evropská legislativa.

Jak můžeme dopady využívání nápojových obalů na životní prostředí výrazně snížit? Máme pro Vás čtyři jednoduchá pravidla.

4 pravidla pro životní prostředí při používání obalů

1. Neplýtvejte – to platí i o obalech. Když to jen trochu jde, dejte přednost opakovaně použitelnému obalu či výrobku (např. textilní tašce nebo lahvi na pití, kterou si doma naplníte vodou nebo například šťávou).
2. Vyhněte se skleněným obalům na jedno použití – jejich výroba, logistika, recyklace či odstranění jsou spojené s vysokou spotřebou nerostných surovin a mají velkou uhlíkovou a vodní stopu.
3. Nezapomínejte vracet opakovaně použitelné skleněné obaly, případně zálohované PET lahve.
4. Zodpovědně třiďte – nedovolte, aby ani jedna PETka, hliníková plechovka, nápojový karton, skleněný obal, plastová fólie či jiný recyklovatelný obal skončily ve směsném odpadu. Jsou to cenné suroviny, které díky recyklaci umíme velmi dobře využít na výrobu nových produktů, včetně nových PET lahví a plechovek. Není nejmenší důvod, aby končily na skládkách komunálního odpadu nebo ještě hůře v přírodě.

Plastové obaly si z hlediska udržitelnosti nevedou vůbec špatně

Když se mluví o plastech ve vztahu k životnímu prostředí, většinou nečekáme nic pozitivního. A to je k plastům nespravedlivé. Plasty lze považovat za jeden z největších vynálezů novodobých dějin, a pokud s nimi budeme umět dobře zacházet, mohou nám pomoci na cestě k udržitelnému životu. 

• Díky svým unikátním vlastnostem (mechanická a chemická odolnost, nízká tepelná vodivost, dobrá tvarovatelnost apod.) je plast využitelný napříč obory.
• Plastové obaly jsou lehké, snižují hmotnost výrobků, a tím emise skleníkových plynů z dopravy.
• V podobě obalu prodlužují životnost potravin, a tím snižují plýtvání jídlem (a v konečném důsledku zase snižují emise skleníkových plynů, jejichž hlavním zdrojem je zemědělství sloužící k výrobě potravin). Jsou trvanlivé, a tím znovupoužitelné (viz také trendy re-use nebo upcycling).
• Z hlediska spotřebitele mají řadu praktických vlastností – například mohou být dobře stlačitelné, a tím umožnit aplikaci pomocí tub, ale i lahví na kečupy a jiné omáčky. Mohou být také průhledné, a tím spotřebiteli usnadní vizuální kontrolu obsahu.
• Jsou recyklovatelné – pokud je udržíme v oběhu, mohou nám sloužit opakovaně ve stejné nebo jiné podobě se zachováním kvality a funkce.
• Jsou energeticky využitelné – plastový odpad se stává díky své výhřevnosti palivem pro elektrárny a cementárny jako alternativní zdroje energie. Primárně by však mělo mít přednost jeho materiálové využití.

Plasty a cirkulární ekonomika

Jakkoliv jsou plasty dobrým pomocníkem, je důležité dobře nakládat i s použitými plastovými obaly. V Evropské unii dochází k omezení používání jednorázových plastů a je kladen důraz na třídění a recyklaci plastů. Tím vším se snižuje množství plastů, které by dříve končily jako nepotřebný odpad. Z hlediska výroby a zpracování použitých plastových obalů máme v souvislosti s cirkulární ekonomikou před sebou tři hlavní výzvy:

1. Zvýšit množství vytříděných plastů. S tím také souvisí plánované zálohování PET lahví, která by zvýšila podíl lahví, které se dostanou k recyklaci.
2. Dosáhnout dalšího pokroku v oblasti ecodesignu, tzn. snižovat dopady obalu na životní prostředí například tím, že budeme používat tenčí i lehčí strukturu materiálu, budeme používat nižší víčka, zvyšovat recyklovatelnost obalů (např. použitím jednodruhového plastového obalu).
3. V maximální míře využívat recyklovaný plast pro výrobu nových obalů či jiných výrobků. Příkladem jsou materiály rPET či rHDPE, které jsou vyrobeny z již recyklovaného plastu. Možnosti využití jsou však mnohem širší – o tom pojednává další část Ekoabecedy. 

EKOABECEDU si můžete stáhnout zde.