Češi chtějí zálohování pet lahví a plechovek

Tři čtvrtiny Čechů nejsou spokojeni s mírou recyklace vytříděného plastu. A devět z deseti dokonce věří, že zavedení záloh na PET lahve a plechovky by výrazně omezilo odhazování odpadků a motivovalo Čechy vracet nápojové obaly do sběrných míst. Tato zjištění vyplynula z nedávného průzkumu Iniciativy pro zálohování. O tématu, který hýbe ekologickou scénou nejen u nás, jsme si povídali s Kristýnou Havligerovou, mluvčí Iniciativy pro zálohování. (Pozn.: Rozhovor vydáváme ve dvou na sebe navazujících částech).

1. Nedávno jste představili systém, podle kterého by zálohování PET lahví a plechovek mohlo
fungovat. Co Vás čeká teď? Čím se v Iniciativě pro zálohování aktuálně nejvíc zabýváte?

Budeme pokračovat v jednáních na různých úrovních. Vzájemné naslouchání a diskuse jsou
důležité. Potvrdilo se nám, že je tu mnoho mýtů a neznalostí, které je potřeba vysvětlovat. Dobře
se nám osvědčuje ukazovat zkušenosti ze zahraničí, protože mnoho věcí, kterých se některé
skupiny obávají a vnímají je jako překážku, logicky řešily i jiné zálohující země a mají pro ně
jednoduché funkční řešení. Začali jsem proto realizovat sérii webinářů se zástupci zálohujících
evropských zemí. Jako první jsme měli v září online setkání s ředitelem lotyšského Správce,
který se může podělit o čerstvou zkušenost s implementací zálohové systému. Na přelomu října
a listopadu bychom rádi nabídli naopak zkušenost země, která má se zálohováním dlouholetou
zkušenost.
Koncem října nás čeká třetí kulatý stůl na půdě Ministerstva životního prostředí, kde by se měly
diskutovat možné dopady zavedení záloh. Téměř každý z účastníků posledního setkání dostal
domácí úkol analyzovat dopady na sektor, který reprezentují. Naším cílem bylo definovat
konkrétní parametry systému, které jsme představili v září.

2. Jak se od začátku debaty o zálohování změnil postoj institucí a firem, kterých se týkal?

Jednoznačně se posunulo vnímání systému záloh jako cesty, která může České republice
pomoci s přechodem na cirkulární ekonomiku. Ale také jako řešení, které pomůže vyřešit
neutěšenou situaci, kdy většina nápojových obalů končí ve spalovnách, na skládkách nebo
znečišťují naše okolí. Myslím, že dnes už většina hráčů vnímá potřebu změny současného
systému. Mnoho lidí i velká část průmyslu znají pozitivní dopady zálohového systému a také
motivační roli zálohy, kdy lidé začnou vnímat hodnotu použitých obalů.
Důležitým aktérem systému jsou obchodníci, protože jsou to právě oni, kdo jsou takzvaně v první
linii. Jednáme a nasloucháme jim. Chceme vědět, jak vnímají zálohový systém a čeho se
obávají. Důležité je pro nás proto vysvětlovat a zprostředkovávat funkční řešení ze zahraničí.
Je ale také potřeba se poučit z toho, co se třeba v jiných zemích nepovedlo nejlépe, a u nás to
pak lépe uchopit. Situace je mezi obchodníky rozdílná, ale myslím, že ze setkání, která se již
uskutečnila, je jasné, že jsou otevření jednání a chtějí se o konkrétních řešeních bavit. Pro nás
jsou obchodníci klíčovým partnerem a pevně věřím, že společně veškeré technické detaily
nastavíme tak, aby systém i v podmínkách České republiky fungoval dobře. Dvanáct zálohujících
zemí v Evropě dokazuje, že to jde.

Také u zástupců komunální sféry nastal posun - přistupují k zálohám nyní mnohem otevřeněji
než dříve. O zálohách jsou ochotní uvažovat, upozorňují však na to, že potřebujeme systémovou
změnu a narovnání neférového systému, kdy PET lahve dotují sběr a třídění jiných typů plastu.
To koneckonců potvrdila i studie CETA, podle které skutečně dochází ke křížovému financování,
a to až částkou čtvrt miliardy korun. Na společných jednáních se nyní už bavíme velmi konkrétně
o tom, jaká jsou řešení pro to, co vnímají jako možné překážky a jak na ně společně najít řešení.

3. Co si o zálohování myslí lidé? Často čteme, že by pro ně skladování prázdných PET lahví a
jejich nošení zpět do obchodu bylo zatěžující a demotivující. Vychází to i v odpovědích ve
Vašem průzkumu?

Češi zálohování PET lahví a plechovek jednoznačně chtějí. Opakovaně si děláme průzkumy
a dlouhodobě nám vychází, že zavedení zálohového systému podporují čtyři z pěti Čechů. 87 %
lidí je připravených odnášet použité nápojové obaly zpátky do obchodu. 79 % lidí přitom nevnímá
jako problém ani to, že by doma měli skladovat prázdné nesešlápnuté lahve. Tyto výsledky nás
nepřekvapují, protože Češi jsou již po desetiletí zvyklí na zálohované skleněné lahve na pivo,
které dlouhodobě dosahují míru návratnosti přes 90 %.

4. Jaká další zajímavá zjištění průzkum přinesl?

Z letního průzkumu nám vyšlo, že tři čtvrtiny Čechů nejsou spokojeni s mírou recyklace
vytříděného plastu v ČR a jasně si uvědomují problém pohozených nápojových obalů v přírodě
nebo často přeplněné kontejnery. Věří, že v tom může pomoci právě systém záloh.


Kompletní výsledky průzkumu veřejného mínění, který Iniciativa pro zálohování realizovala v létě
2022, najdete zde.

Přečtěte si také:
Výhody zálohového systému
Jak by mohlo fungovat zálohování v ČR
Zálohy zatočí s odpadem v přírodě

Iniciativu pro zálohování PET lahví a plechovek založili významní výrobci nápojů Coca-Cola
HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873
a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohování PET lahví a plechovek
v České republice, které zajistí uzavřený koloběh těchto nápojových obalů.


Kristýna Havligerová je více než rok mluvčí Iniciativy pro zálohování, kam přišla po
několikaletém působení v České spořitelně. V ní měla na starosti externí, interní, produktovou i
krizovou komunikaci, CSR projekty a komunikaci v Nadaci České spořitelny. Ještě předtím
zajišťovala PR a mediální komunikaci pro europoslance Parlamentu EU a působila jako
redaktorka v Hospodářských novinách na serveru peníze.cz.

Prohlédněte si také

Zálohy zatočí s odpadem v přírodě

Zálohy zatočí s odpadem v přírodě

Cirkularita naději skýtá

Cirkularita naději skýtá